0:00
0:00
Hlavní chod16. 9. 20234 minuty

Na sběru darů moře

Sběr potravy v přírodě je oblíbené české hobby. Když se sběrač našinec ocitne třeba v Kanadě, nová teritoria rozšíří jeho obzory a košík naplní zase jinými plody k jídlu.

Hana Michopulu

Sedím u moře v kanadském Vancouveru, opřená o mohutný vybělený kmen jednoho ze stromů, kterými je zdejší pláž vkusně osazená pro potěchu místních obyvatel. Přemýšlím. Zítra se tu mám zúčastnit kurzu sběru darů moře a lovu krabů, ale není mi jasné, kde tady budeme něco sbírat. Vidím vodu, písek, o kousek dál krátký kamenný výběžek. Krom toho jen obvyklé vybavení městské pláže a to je vše. Známky mořského života připomínají jedině prázdné schránky malých fialových mušlí – suvenýr pro koupající se turisty a děti.

Na kurz jsem se přihlásila proto, že jednak ráda sbírám potravu, jednak mi seafood hodně chutná, ale chybí mi znalosti, jak mořští mlži žijí. Jsou divocí, nebo farmovaní? Chovají se, nebo snad „něco jako pěstují“? Plavou si, nebo jsou nějak ukotvení v sádkách? Kanada je známá udržitelným lovem a ročně se tu obrátí z moře na souš skoro devět miliard dolarů (asi proto dary moře, haha). O byznys mi ale nejde. Poznat surovinu až k jejím kořenům, pozorovat život zvířat, umět je zpracovat a případně i života zbavit považuji za základ gastronomické průpravy. A ačkoli pro to nemám oporu v realitě, doufám, že bych mohla zítra uvidět i tzv. geoduck, trochu paranormálně působícího mlže, jehož tvar vám rozhodně stojí za vygooglení. České jméno je celkem zbytečné: říkám mu geokachna.

Bohatství děr v písku

↓ INZERCE

Jak málo stačí, aby se mořský život vyjevil, uvidím hned zítra ráno. Nastal odliv. V příkopu vzniklém snížením hladiny se to životem jen hemží. Šéfkuchařka Robin Korten, která kurzy sběru vede (mimo jiné se věnuje třeba i houbaření, které tady opravdu není obvyklé), nás vyzývá, abychom do pole sestoupili a začali pozorovat. Děti účastníků odnášejí do moře krásně fialové hvězdice uvízlé na souši. My zatím pozorujeme množství malých děr v písku, které přesně odpovídají velikosti mušlí a škeblí: jejich stopy. Do tohoto otvoru stačí hrábnout a mušle nebo škeble je vaše. Pokud je živá, můžete ji sníst. Bohužel, tady v aglomeraci se konzumace nedoporučuje. Mušle svalem neustále filtruje vodu a s ní i určité znečištění, které ve zdejším obřím přístavu prostě je. O kus dál je sběr ale celkem oblíbenou zábavou, pokud tedy nevlezete do zelí farmám, které seafood produkují. To je přísně zakázáno.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc