Kim a Krym aneb Neklidný týden Vladimira Putina

Ukrajina ve svém pokračujícím protiútoku stupňuje výpady daleko za frontovou linií a jejím terčem se v posledních dnech stále častěji stává okupovaný Krym. Rusko ho nezákonně anektovalo již v roce 2014, Ukrajina se k němu teď snaží probít po souši od jihu ze Záporožské oblasti. Její postup tam vede ve dvou směrech, na města Mariupol a Melitopol, která stále drží Rusové. Kdyby se k nim podařilo Ukrajincům přiblížit, rozdělili by ruská vojska vedví a odřízli by od zásobování tu část, která táboří na Krymu a odtud podniká útoky na Ukrajinu.

Novinkou je, že Ukrajina zasahuje vojenské cíle na Krymu masivně i ze vzduchu a z moře. Čerstvě zpátky dobyla těžební věže v blízkosti krymského pobřeží, kde byly umístěné ruské radary umožňující sledovat Moskvě dění v Černém moři, pak raketami zaútočila na nejdůležitější krymský přístav Sevastopol, kde v suchých docích zasáhla ponorku a výsadkovou loď Minsk. Jejich zničení umožnily nové zbraňové dodávky ze Západu, spekuluje se o tom, že byly použity britské střely Storm Shadow nebo francouzské SCALP-EG. Díky nim Ukrajina dostřelí výrazně dál než v minulosti. 

Kyjev také úspěšně zasáhl sofistikovaný ruský systém protivzdušné obrany u krymského města Jevpatorija. Akci podnikly ukrajinské drony, které zničily jeho radary a antény, o chvíli později ukrajinské střely s plochou dráhou letu Neptun trefily samotné odpalovací zařízení. Ukrajina útočila i v přilehlém Černém moři, a to na další dvě ruské válečné lodi, z nichž jsou často odpalovány rakety Kalibr na ukrajinská města. Zrychlené tempo úderů na Krym může sledovat různé cíle. 

Rusko v červenci odstoupilo od tzv. obilné dohody umožňující bezpečnou plavbu lodím vyvážejícím ukrajinské obilí do Afriky a Asie. Začalo těmto plavidlům hrozit potopením, což vedlo k velkému omezení obilného transportu z Ukrajiny. Takže zničení části Černomořské flotily dislokované na Krymu naopak opět umožní bezpečnější plavbu ukrajinských lodí mezinárodními vodami. Ukrajinské politické a vojenské velení zároveň tvrdí, že válku nelze vyhrát, když zpátky nedobudou ukradený Krym (který je pro Vladimira Putina zásadní trofejí války a v ruských rukou bude vždycky místem ohrožujícím ukrajinskou bezpečnost), což je bezpochyby druhý hlavní motiv aktuálního dění.