Odpovědnost za volantem

Může řidička, která při odbočování vlevo nedá přednost protijedoucímu motorkáři, za nehodu, při níž ho srazí? Nepochybně ano, shodly by se bez problémů soudy. Má ale vinu, když ke kolizi dojde v obci a dotyčný se ke křižovatce přiřítí dvojnásobkem povolené rychlosti (tedy stovkou)? V tom už zdejší soudy tak jasno neměly, a hrály proto s kauzou dlouhou přehazovanou: zatímco nižší instance trvaly na verdiktu ano, odvolací vyšší soudy říkaly ne. Nakonec teď, po čtyřech letech od nehody, vynesl konečné rozhodující slovo Nejvyšší soud: rozhodně ne.

Za to, že špatně odhadla vzdálenost protijedoucího motocyklu a vjela do křižovatky, kde do ní řidič motorky narazil a vážně se v kolizi zranil, ji obžaloba vinila z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a žádala trest. Obvodní soud v Praze řidičku dvakrát osvobodil, městský soud naopak trval na jejím potrestání. Rozsekl to, jak řečeno výše, Nejvyšší soud, podle nějž nejde hledět jen na to, zda se dotyčná svým jednáním dopustila porušení právních předpisů, ale je třeba také zvážit, zda měla možnost a schopnost předvídat, že k nehodě dojde.

Soudci přitom připomněli princip omezené důvěry v dopravě, tedy pravidlo, že se řidič může spolehnout na to, že řidiči v jeho okolí víceméně dodržují předpisy a zákony. „Po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal možné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a aby tomu přizpůsobil své počínání,“ řekla deníku Právo mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.