Dělníci kultury

Kdyby někdo udílel metály za antireklamu na obchodování s výtvarným uměním, měl by jich Jan Třeštík plnou poličku. Už v roce 2011 ho policie obvinila, že jako tehdejší ředitel Galerie Středočeského kraje (GASK) vydal neoprávněně osvědčení k vývozu Picassova aktu Sedící žena k soukromému prodeji do ciziny. Dostal za to čtyřměsíční podmínku, soud ale nakonec rozhodl, že ho potrestalo už samotné projednávání prohřešku. Minulou středu odcházel od soudu znovu, a tentokrát už byl verdikt mnohem přísnější: Třeštík dostal (zatím nepravomocně) osm let natvrdo za zpronevěru dalšího obrazu, tentokrát Kandinského plátna Kruhy a skvrna.

Jan Třeštík patří v umění k jedincům, kterým se na jednu stranu spousta lidí raději vyhýbá velkým obloukem, a na druhou stranu se k nim naopak spousta lidí slétá jak vosy na šťávu. Byl to právě Třeštík, kdo Andreji Babišovi v tehdejší funkci premiéra vtloukl do hlavy, že by Praha měla mít filiálku pařížského Centre Pompidou, jak pak Babiš – naštěstí marně – přesvědčoval Národní galerii. S hnutím ANO měl Třeštík vůbec mimořádné vztahy. Místopředsedovi Jaroslavu Faltýnkovi udělal výstavu ve své Hauch Gallery v Karlíně a skrze přátelství s Faltýnkem si pak udělal večírek s Romanem Prymulou v čase přísné covidové karantény, což Prymulu svrhlo z pozice ministra zdravotnictví. Nehledě na všechny své známosti měl ale Třeštík coby obchodník s uměním očividně děravé kapsy.

V roce 2016 totiž ve Stockholmu vydražil zmíněného Kandinského pro sběratele Andreje Adamovskéyho. Místo aby mu ho ale odevzdal, dal ho do zástavy Pavlu Kyllarovi, který u nás prodává luxusní auta. Kyllarovi totiž dlužil peníze a Kandinského cena se odhaduje na čtvrt miliardy. Adamovskij proto na Třeštíka podal trestní oznámení, kauza se dostala až k Národní centrále proti organizovanému zločinu a z někdejšího šéfa GASK, současné perly Kutné Hory, je teď obyčejný podvodník s obstaveným majetkem, kterého vášeň pro hraní v kasinech pravděpodobně přivede až do kriminálu.