Čím si děti ničí zdraví

Michaela je vzorovou uživatelkou kratomu. Zelený prášek nabízený nejčastěji formou tablet či k výrobě nápoje si dnes devatenáctiletá dívka poprvé pořídila asi před třemi lety – chtěla být, jak říká, produktivnější a méně se stresovat. Narazila na něj na YouTube, kde jej tvůrce propagačního videa recenzoval s nabídkou slevového kódu k nákupu na jednom z dnes již mnoha on-line obchodů. Nepořídila si jej hned. Následovala rešerše, o jakou látku jde, jaká jsou případná rizika a jestli je bezpečné užívat ji společně s antidepresivy, která měla předepsaná.

Podobnou rešerši si dnes dělá řada starostlivých rodičů. Z kratomu se stal rozšířený fenomén, který podle studií mladá generace vyhledává. Zelený prášek v tom není sám. Připočtěme k němu energetické nápoje, elektronické cigarety, případně nejrůznější druhy konopí a dostaneme mozaiku, která se dnešním školákům a studentům objevuje na dně batohů. Nabízí se tedy otázka, co tento mix může udělat se zdravím mladých a jak se k němu má postavit český stát.

Chce to sebekontrolu

Výsledky rešerše Michaelu uklidnily. Na internetu si pořídila své první balení a začala si míchat nápoj v kontextu, který adiktologové popisují jako vůbec nejčastější: při učení na zkoušku, respektive na test. „Takže třeba třikrát do týdne,“ shrnuje Michaela. „Měla jsem pak chuť dělat spoustu věcí, třeba uklízet celý byt, a pomohlo mi to i se stresem,“ popisuje své první zážitky. Následně zjistila, že jí kratom jako introvertce pomáhá i při socializaci nebo když má před někým mluvit, případně když má potíže s usínáním.

Účinky kratomu závisí na dávkování. Zpravidla platí, že do pěti gramů přináší povzbuzení: člověku má tedy pomoci například lépe a déle se soustředit u učení. Michaela si nápoj připravuje z dvougramové dávky. „Hodně lidem, kteří jsou ve stejné váhové skupině, tohle ale nestačí. Je to tedy hodně individuální,“ říká. Dávky vyšší než pět gramů pak mají až euforické účinky, pro které ovšem bývalá studentka gymnázia a zanedlouho vysokoškolačka kratom, jak říká, nepoužívá.

Zmíněné dávkování jí vydrželo asi rok, poté od partnera odkoukala, že „není tak hrozné“ brát kratom i častěji, asi dvakrát až třikrát denně. „Ale pak mi přišlo, že mě to moc ovládá, a to jsem nechtěla, takže jsem to vysadila,“ vysvětluje. To, že ji prášek ovládá, poznala v momentě, když se při vynechání nápoje dostavila bolest svalů, potíže se spánkem nebo podrážděnost. Nevypozorovala na sobě – kromě závislosti samotné – nějaké negativní účinky, pro jistotu ale o tom, že kratom užívá, řekla svému praktickému lékaři a psychologovi. „Psycholog mi na to řekl, že každý člověk potřebuje stimul a že je důležité udržet si hranice,“ říká Michaela s tím, že ani praktik neshledal žádná rizika.

Z vysazování kratomu se následně stala běžná praxe. Michaela vysledovala, že zmíněné abstinenční příznaky většinou trvají jen několik dní a její tělo si pak již rychle odvykne. V momentě, kdy Michaela mluví o svých zkušenostech, právě jednu takovou pauzu má: kratom využívala při učení na maturitu a zase začne, až nastoupí na vysokou školu. „Člověk musí mít sebekontrolu a vědět, kde je konec,“ vysvětluje studentka.