Vysoce podezřelé peníze

Vláda ve středu schválila doporučení novelizovat zákon proti praní špinavých peněz a zjednodušila možnost právních kroků k zabavení „vysoce podezřelého“ majetku. Ze tří variant navržených ministerstvem spravedlnosti vybrala tu, kterou podporovali policejní a finanční či občanští experti z organizace Rekonstrukce státu.

Česko patří z právního pohledu v rámci Evropy k nejtolerantnějším zemím v postoji k nelegálně nabytému majetku. I když má někdo dlouhá léta prokazatelný příjem třeba čtyřicet tisíc korun měsíčně, na svém bankovním účtu sto milionů korun a existují jasné důkazy jeho kontaktů s mafiány z Východu, a navíc je velmi pravděpodobné, že jeho účet slouží jako parkovací místo pro špinavé peníze, nikdo s tím nemůže nic udělat, pokud se soudně neprokáže, že těch sto milionů pochází z konkrétní trestné činnosti.

Pak je tu ještě vyšší level. Tranzitní, průtokové účty v českých bankách. Nejčastěji patří firmám s nejasnými majiteli nebo tuzemským bílým koňům. Firmy nevykazují prakticky žádnou činnost, ale na jejich účty chodí v drtivé většině případů z postsovětských zemí stamilionové částky, které se na kontech ohřejí pár hodin nebo dnů a pak odejdou, často rozděleny na drobnější sumy, na účty do seriózních západních bank.

Podle Finančního analytického úřadu (FAÚ), který se odhalováním špinavých peněz zabývá, prošlo v letech 2020–2021 průtokovými účty 104 miliard korun. S velkou pravděpodobností šlo o peníze z trestné činnosti, třeba tunelů tamních oligarchů či manažerů ve vlastních firmách, podvodů a daňových úniků. FAÚ a policisté mohli jen přihlížet. Zdrojový trestný čin někde v Rusku, Kazachstánu nebo další podobné zemi nebylo možné zjistit, tamní instituce s českými úřady a policií nespolupracují. Po začátku ruské agrese na Ukrajině se sice hodně snížil přítok peněz z Ruska, ale zvýšil se z dalších postsovětských zemí.