Jak se Pavel Blažek stal králem politického a justičního zákulisí

Až bude Pavel Blažek opouštět ministerstvo spravedlnosti, bude mít sbaleno do pěti minut. Vezme si maximálně fotku s většinou svých předchůdců, které si letos sezval na dýchánek při příležitosti výročí třiceti let znovuobnovené spravedlnosti v této zemi. Nic osobního v kanceláři nemá, což znamená, že bude schopen odejít spěšně a jen s lehkou taškou. Současný ministr spravedlnosti není typem člověka, který si potrpí na obklopování se artefakty. A ani jako politik po sobě nezanechává mnoho viditelných stop. Mezi jeho koníčky nepatří řečnění na tribunách a evidentně moc nestojí o pozornost. Nejaktivnější zákulisní hráč Fialovy vlády raději pracuje v tichosti.

O to překvapivější je, že toto svoje pravidlo letos uložil k ledu a vyrazil do otevřeného střetu s policisty a státní zástupkyní v případu údajné korupce v jeho domovském Brně. Žalobci, protikorupční organizace a část koaličních politiků mluví o nebývale tvrdém zasahování do nezávislosti justice, Blažek však namítá, že nedělá nic protiprávního. Od dob tzv. justiční mafie, zákulisního spolčení politiků s významnými členy justice s cílem zastavovat nelegálními způsoby politicky citlivé případy, se společnost nepochybně posunula. Případ Blažek může být ideálním testem, jak moc.

Mohl, ale není

Druhé největší české město nikdy nemělo příliš dobrou pověst v tom, jak se v něm přidělují veřejné zakázky a městské byty. O tom, že je opakovaně provází manipulace a korupce, se sice roky vyprávěly více či méně divoké zkazky, dlouho se ale nebylo čeho chytit. V roce 2019 došlo ke zlomu, policie a státní zastupitelství, které se možnou korupcí v Brně už nějaký čas zabývaly, tehdy získaly svědectví na veřejnosti neznámého jihomoravského regionálního politika Pavla Hubálka, muže, který se pohyboval v blízkosti některých významných politiků brněnské ODS.