Ostrava dlouho přehlížela starostu, který stojí za její dnešní podobou

Skrz nejvyšší radniční věž v republice vede výtah, ale nahoru se dá jít i po příkrých točitých železných schodech. U výstupu na první ochoz, na jednom z mohutných svislých nosníků připomínajících modernější verzi Eiffelovky, visí ve výšce pasu zlatavá cedulka. Je menší než dlaň a snadno ji lze přehlédnout. Což je škoda – město by z ní mohlo udělat historickou atrakci.

„Poslední nýt na stavbě této věže nýtoval dne 29/3 1930 starosta města Mor. Ostravy, poslanec Jan Prokeš,“ stojí tu kapitálkami na čtyřech řádcích. Nýt, o kterém je řeč, ční jako zakulacený hřeb mezi písmenky, zajímavější je ale samotný nápis. Respektive jeho přeškrábání – dost výrazné na to, aby bylo znát, že si někdo dal s likvidací vzpomínky práci, ale zároveň dost ledabylé na to, aby nápis nešlo přečíst.

„Nedokážu pochopit, proč to jen zaškrábali. Jestli se chtěli nápisu zbavit, mohli celou destičku jednoduše odšroubovat,“ diví se Ilona Rozehnalová z ostravského občanského spolku Fiducia, provozovatelka nedalekého antikvariátu a iniciátorka dva roky trvajícího historického bádání, jehož výsledkem je nejen objev kovové cedulky, ale hlavně komplexně zrekonstruovaný příběh muže, kterého se nápis týká.