Nová obranná doktrína chce slíbit, že Česko nebude černým pasažérem ve spojeneckém letadle

Vláda začala připravovat novou obrannou strategii této země a Respekt z několika zdrojů zjistil zásady, kterými by se měla řídit. Logicky zmizela poklidná atmosféra, již vyzařovaly poslední dvě doktríny z let 2012 a 2017. Zásady budoucí vojenské strategie jsou možná poprvé v historii výrazem sebevědomé suverenity a pokusem nastolit rovnost s partnery z NATO.

Připomeňme si jádro strategie minulosti. „Česká republika se z hlediska obrany dlouhodobě těší příznivé situaci,“ psalo se v oficiálním dokumentu před jedenácti lety. Materiál sice upozorňoval na podfinancování armády a její možný úpadek, ale spoléhal na členství v NATO a EU a na „výhody kolektivního zabezpečení obrany“.

Po anexi Krymu Ruskem bylo pohled nutné změnit. Strategie z roku 2017 už připouští, že „bezpečnostní situace v Evropě se zhoršila“ a že „hybridní hrozby a informační válka jsou potenciálním ohrožením“. Dokument mluvil o nutném navyšování armádního rozpočtu, což se dělo, ale i tak jsme patřili – a stále ještě patříme – mezi třetinu zemí NATO, které posílaly na obranu v přepočtu na HDP nejmenší finance (1,4 procenta, hluboko pod dohodnutou dvouprocentní sumou).

Změna přístupu přišla po vpádu ruské armády na Ukrajinu. Prvním krokem bylo uzákonění minimálního armádního rozpočtu na dvě procenta HDP, počínaje příštím rokem. A jak zaznělo v řadě vyjádření představitelů obrany a armády – nová strategie by měla kromě lepšího financování stát na třech zásadních bodech.