Maso bez výčitek

V nedělní části právě proběhlého festivalu Rock for People vystupuje podnikatel Roman Lauš hned dvakrát. Nejprve s postgrungeovou kapelou Mean Daddies. Později si bere slovo jako přednášející v bloku Jídlo budoucnosti. Je totiž zakladatelem firmy Mewery vyvíjející v Česku tzv. buněčné maso –⁠ laboratorně kultivované maso. V Mewery vzniká z buněk selečího pupečníku, při jeho výrobě tak nepřijde o život žádné zvíře. Ve své přednášce ukáže Roman Lauš publiku mobilní kultivátor a následně prototyp „buněčného“ vepřového hamburgeru. Ačkoli ví, že ochutnávku mu zákon nepovoluje, zeptá se alespoň lidí v sále, jestli by měli zájem ochutnat. „Devadesát procent rukou se zvedlo nahoru, a o to mi šlo. Změnit mindset, vzbudit zájem.“

Tah je to chytrý a správný. Zatímco ve světě běží proces hledání udržitelného proteinu mnohem rychleji a nové alternativy už míří nezadržitelně na talíře veřejnosti, tuzemský pohled na věc se podobá seriálu z osmdesátých let Návštěvníci: laboratorní maso považujeme za hříčku sci-fi. Ono už je přitom tu. Zbytek veřejné debaty je bohužel omezen na posmívání se vegetariánům. Ti odpovídají ještě hlasitějším důrazem na etiku, která je ale konzumentům masa doslova buřt.

Změna se blíží

Dobré řešení přitom nemůže nabídnout ani jedna z prozatímních krajností. Průmyslový chov dobytka poškozuje Zemi srovnatelně s dopravou a bude se muset změnit. A vegetariánství, jakkoli nabité ušlechtilými úmysly, má přece jen jeden sobecký aspekt. Může si chudá část lidstva dovolit dostatečnou nutriční alternativu v podobě rostlinné stravy? Těžko. Ta je výsadou bohaté společnosti, kde je sójové mléko a rostlinný burger bezproblémovou osobní volbou, ale globálně s touto nabídkou neobstojíme. Čím dříve opustíme na tomto poli škodlivou dualitu „maso ano – maso ne“ a podíváme se po všech dostupných řešeních, tím dříve najdou všichni svůj vytoužený steak bez zátěže: ať bude z rostlinného materiálu, z masa pasených zvířat nebo z kultivátoru.