Jen tu být pro své děti
Jak vznikl a co říká výklad pravidel pro přítomnost rodičů v nemocnici
Paní Janu před rokem vykázali lékaři a sestry z jedné jihomoravské nemocnice, takže její dvouletá dcerka se zdravotními obtížemi zůstala na pokoji sama – na několikadenní pozorování. Matka a otec za ní mohli jen o návštěvních hodinách, víc, sdělil jim personál, provoz nedovoluje. „Řekli nám, že mimo povolené hodiny bychom překáželi a rušili,“ vzpomíná Jana. „Nakonec jsem si vydupala, že jsme tam mohli být u postýlky od rána do večera, ale v sedm večer nás vyhodili, na noc jsme museli domů. Byla to muka pro nás i pro dceru, a když se vrátila domů, byla sklíčená a skoro nemluvila, jako by se vrátila o půl roku zpět, i když předtím už říkala jednoduché věty.“
Paní Jana pak zjistila od kamarádek, že v jiné nemocnici v obdobné situaci personál rodičům dovolil být s dítětem nepřetržitě 24 hodin denně, střídat se mezi sebou a asistovat i u vyšetření, v další to pak povolili jen jednomu rodiči a střídání u postýlky stejně jako přítomnost u vyšetření zakázali. „Vůbec jsem nechápala, jak je možné, že si to každý dělá jinak, zvlášť když jsem pak zjistila, že na trvalou přítomnost zákonného zástupce má dítě v nemocnici nárok ze zákona. V našem špitále mi na to ale řekli, že oni na to mají svůj interní výklad a nemají na to provozní podmínky.“
Stížností rodičů na neochotu zdravotníků nechat je v nemocnici s hospitalizovaným dítětem by mělo od nynějška ubývat. Ministerstvo zdravotnictví vydalo minulý týden „metodický pokyn“, který jednoznačně vykládá už zmíněný existující paragraf zákona tak, že se nemocnicím sníží manipulační prostor k odmítnutí. Špitály už totiž napříště nebudou moci svádět neochotu vyhovět na svůj vnitřní řád, který rodičovský pobyt z různých důvodů nepovoluje, nýbrž by měly upravit svoje vnitřní pravidla podle ministerské metodiky.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu