Ďábel jde do důchodu. George Soros předává své impérium.

Tento text má omezený rozsah, takže jedna věc je hned na začátku jistá: seznam všech komplotů a zločinných konspirací, jejichž údajným autorem je podle svých odpůrců George Soros, se do něj nevejde. Superúspěšný burzovní makléř, světoznámý filantrop a stoupenec otevřené svobodné společnosti totiž v horečnatých představách některých lidí doslova řídí svět. Hodlá zničit celé národy, naředit je cizinci, zlikvidovat státní hranice i instituce. Chystá se rozbít tradiční uspořádání společnosti, zmást pohlaví i rasy, podřídit svobodné občany světové nadvládě miliard dolarů, jimiž disponují neukotvení lidé bez vlasti, jako je on sám. Obvinění zaznívají z nejrůznějších stran, od ruského prezidenta po amerického exprezidenta, od maďarského premiéra po předsedu vlády Izraele. Zlo má v tomto líčení světa již celá léta svou (ne)lidskou tvář, situace se ale komplikuje. Ďábel, pardon, George Soros, totiž ve svých dvaadevadesáti odchází do důchodu. Jeho impérium přebírá jeden z jeho synů, Alexander, a nikdo si teď nemůže být jistý, zda roli temné síly zvládne stejně dobře jako jeho otec.

George Soros si jistě část své rozporuplné pověsti sám vykoledoval. Tento židovský uprchlík z komunistického Maďarska dokázal nekřesťansky zbohatnout na burzách, občas nevybíravým způsobem. Vždy si zakládal na tom, že neporušoval pravidla a zákony, zároveň ale dával najevo, že vedle geniálního nadání je také zcela nesentimentálním hráčem. Jeho legendární útok na britskou libru uvrhl v roce 1992 zemi do ekonomických problémů a mnozí to dodnes vnímají jako okamžik, kdy ponížení Britové začali toužit po rozchodu se zbytkem Evropy. Když zaútočil na thajskou měnu, vyvolal asijskou finanční krizi a recesi se vším lidským utrpením chudého světa. Obrovské bohatství mu ale ve středním věku přestalo stačit k uspokojení a spekulant, jenž se v mládí toužil stát filozofem, nasměroval obrovské množství peněz do nejrůznějších fondů, nadací a vzdělávacích institucí, včetně založení Středoevropské univerzity. Jeho dolary podporovaly disidenty v komunistické střední a východní Evropě a po pádu diktatur pomáhaly tamtéž zformovat základy občanské společnosti. V Americe vedl Soros kampaň proti neohrabané politice kriminalizace drogově závislých i proti znovuzvolení George W. Bushe prezidentem. V bývalých zemích Sovětského svazu podporoval opoziční hnutí v Gruzii i na Ukrajině, na Slovensku zase spolufinancoval předvolební kampaň, jež vedla k pádu Vladimíra Mečiara. Je celkem jasné, že si vytvořil nepřátele. Také je jasné, že zdaleka ne vždy slavil úspěch.

Logika jeho filantropického investování stála od počátku na filozofii Karla Poppera, jehož přednášky navštěvoval po emigraci z Maďarska na London School of Economics. Podle Poppera je člověk jako jedinec v zásadě nevědoucí bytost, jež svoje postavení ve světě zlepšuje pouze prostřednictvím kolektivního dialogu v otevřené společnosti. Pokud společenská konverzace vázne, části obyvatel se z nejrůznějších důvodů nemohou dostat ke slovu, pokud si někdo, třeba diktátor či ideolog, nárokuje absolutní pravdu, je potřeba napnout síly a otevřenou společnost podpořit.