Tah Němcovou

Po policejní razii na Úřadu vlády 13. června 2013 musel tehdejší premiér Petr Nečas rezignovat a vládní koalice začala rychle hledat náhradníka. Nakonec – jak známo – zbytečně, protože Miloš Zeman návrhy parlamentních stran ignoroval a jmenoval svoji úřednickou vládu pod vedením Jiřího Rusnoka. Co tomu předcházelo a co o tom psal Respekt v době po policejním zásahu a po oznámení Nečasovy demise 16. června?

Poprvé padl návrh, že by novou premiérkou mohla být Miroslava Němcová, předminulou neděli večer. Zatím to byla jen zmínka člena vedení ODS a europoslance Jana Zahradila, součást akademické debaty nad sklenkou vína v pracovně Úřadu vlády. Vedení ODS už vědělo, že premiér Nečas podá další den demisi, a s TOP 09 a stranou LIDEM se dohodli, že občanští demokraté navrhnou nového premiéra.

Večírek grémia se o tom končícím víkendu protáhl skoro až do dvou ráno a Jan Zahradil na něm v debatě o případném premiérovi navrhl i Jiřího Pospíšila, padala také další jména, třeba ministra dopravy Zbyňka Stanjury – tehdy ale zatím spíše „do zásoby“. V neděli večer, den před demisí vlády, ještě doutnaly ambice prvního místopředsedy strany Martina Kuby, že by se z logiky stranické hierarchie mohl stát novým premiérem po Nečasovi sám. Zástupci TOP 09 a Starostů však ODS a novinářům vzkázali, že Kuba projde jen přes jejich mrtvolu – oficiálně se zdůvodněním, že jej provází kontroverzní minulost z jižních Čech, kde spolupracoval s „kmotrem“ Pavlem Dlouhým z Hluboké. A ODS s voličskými preferencemi na osmi procentech se sama začala bát, že případné pochybnosti kolem dalšího premiéra by ji dostaly pod hranici volitelnosti.