Tah Němcovou

Po policejní razii na Úřadu vlády 13. června 2013 musel tehdejší premiér Petr Nečas rezignovat a vládní koalice začala rychle hledat náhradníka. Nakonec – jak známo – zbytečně, protože Miloš Zeman návrhy parlamentních stran ignoroval a jmenoval svoji úřednickou vládu pod vedením Jiřího Rusnoka. Co tomu předcházelo a co o tom psal Respekt v době po policejním zásahu a po oznámení Nečasovy demise 16. června?

Poprvé padl návrh, že by novou premiérkou mohla být Miroslava Němcová, předminulou neděli večer. Zatím to byla jen zmínka člena vedení ODS a europoslance Jana Zahradila, součást akademické debaty nad sklenkou vína v pracovně Úřadu vlády. Vedení ODS už vědělo, že premiér Nečas podá další den demisi, a s TOP 09 a stranou LIDEM se dohodli, že občanští demokraté navrhnou nového premiéra.

Večírek grémia se o tom končícím víkendu protáhl skoro až do dvou ráno a Jan Zahradil na něm v debatě o případném premiérovi navrhl i Jiřího Pospíšila, padala také další jména, třeba ministra dopravy Zbyňka Stanjury – tehdy ale zatím spíše „do zásoby“. V neděli večer, den před demisí vlády, ještě doutnaly ambice prvního místopředsedy strany Martina Kuby, že by se z logiky stranické hierarchie mohl stát novým premiérem po Nečasovi sám. Zástupci TOP 09 a Starostů však ODS a novinářům vzkázali, že Kuba projde jen přes jejich mrtvolu – oficiálně se zdůvodněním, že jej provází kontroverzní minulost z jižních Čech, kde spolupracoval s „kmotrem“ Pavlem Dlouhým z Hluboké. A ODS s voličskými preferencemi na osmi procentech se sama začala bát, že případné pochybnosti kolem dalšího premiéra by ji dostaly pod hranici volitelnosti.

Nechuť ke Kubovi naznačovali na chodbách sněmovny též zástupci třetí koaliční strany – LIDEM. Kromě snahy této pidistrany vzešlé z trosek Věcí veřejných působit protikmotrovsky stála proti Kubovi i drobná osobní příhoda s šéfkou LIDEM Karolínou Peake. Vicepremiérka, jíž zatčená Nečasova pobočnice Jana Nagyová vytrvale odmítala přidělit na Úřadu vlády důstojnou kancelář, požádala Kubu před pár týdny o pomoc. Kuba jí k přesunu z vicepremiérského kamrlíku na konci chodby nepomohl. „Vaše akcie jsou na to příliš nízko,“ znělo jeho vysvětlení vlažného postoje Úřadu vlády.