Album týdne

Určitě je to album, které Dave Grohl s Foo Fighters nikdy nechtěl natočit, ale možná proto se jedná o to nejnaléhavější, jaké kapela za svých osmadvacet let existence vydala. Je to dáno tím, že vznikalo ve stínu velkých a velmi čerstvých ztrát. V březnu 2022 nejprve došlo k náhlému úmrtí bubeníka, klíčového člena kapely a Grohlova blízkého přítele Taylora Hawkinse, o pár měsíců později v srpnu pak zpěvákovi zemřela matka Virginia. Novinka je věnována oběma.

Už samotný název jedenácté řadovky But Here We Are říká cosi ve smyslu: „Sice jsme si přáli a plánovali něco jiného, ale teď jsme tady.“ A že tu půjde o zpracování nečekaných tragických událostí, dokládají hned první verše úvodní skladby Rescued, kdy Grohl začne hlasitě a úderně: „Přišlo to jako blesk, stalo se to zničehonic. Stalo se to tak rychle... Myslíš si to, co si myslím já? Děje se to vůbec?“ Přízraky ztrát a meditace nad bolestí se promítají téměř do všech písní a celé album pak uzavírá křehká balada Rest, kde Grohl tiše šeptá: „Odpočiň si, už budeš v pořádku.“ Stojí za to připomenout, že kapela Foo Fighters se v roce 1994 zrodila coby Grohlův sólový projekt, především proto, že se Grohl potřeboval vypořádat s prázdnotou a žalem nad smrtí Kurta Cobaina, svého spoluhráče z Nirvany. Do tehdejších písní ale ještě smutek nepronikal, Grohl se nic nepokoušel pojmenovat a vynést na světlo tak začerstva jako nyní.

But Here We Are je poznamenaná truchlením a ukazuje ztráty ne jako něco, co člověk musí překonat, ale jako to, s čím se musí naučit žít. Texty i názvy písní se jen hemží otázkami, zmatkem a nečekaností toho, na co se vlastně ani nedalo připravit. Album má intenzivní emocionální naléhavost a silný důvod vzniku, jaký poslední nahrávky Foo Fighters postrádaly – byť za příliš vysokou cenu. Znát je to i na písních, které po čase nespoléhají tolik na schematickou rockovou a obehranou formu, jelikož je potřeba najít adekvátní vyjádření pro to, co Grohl cítí a prožívá. Nejlépe to nakonec vyniká v předposlední monumentální desetiminutové skladbě The Teacher, pojmenované podle matčiny profese, v níž se vyznává: „Ukázala jsi mi, jak truchlit, ale nikdy jsi mi neukázala to, jak říct sbohem.“