Vláda mlží kolem rozdělení ČEZ

Premiér Petr Fiala slíbil loni veřejnosti, v době raketově rostoucích cen energií, zestátnění společnosti ČEZ, aby vláda získala větší vliv na cenu elektřiny. Plán, jak to udělat, Fialův kabinet zatím nepředložil. V půli května ale přišel s novelou nenápadného zákona, z něhož se dá odvodit, že vláda svůj zásah do firmy, kde už ovládá 70 procent, nadále myslí vážně. Záměr během několika dnů srazil cenu akcií z úrovně kolem 1200 korun na současných zhruba tisíc korun. A vyvolal debatu, zda nepřesahuje rámec ústavy.  Co je ale nejzávažnější, vláda stále nevysvětluje, kam směřuje. A není ani zřejmé, zda má její předpokládaný krok nějaký strategický smysl. 

Zmiňovaná novela mění podmínky pro rozdělování společností obchodovaných na burze. Paragrafy lze parafrázovat tak, že jde o pokus elegantně vyřadit minoritní akcionáře ze hry, aby případné rozdělení nemohli blokovat. K čemu přesně má zákon sloužit, zatím není jasné. Nejpravděpodobnější je rozdělení ČEZ na dvě nerovnoměrné části – ta větší by zůstala státu a byly by do ní převedeny jaderné, uhelné, plynové či vodní elektrárny a pravděpodobně i distribuční síť. Zbývající část by připadla soukromým akcionářům ČEZ a jejich podíl v ní by se zvýšil jako odškodné za to, že první strategickou část plně ovládne stát.

Takové rozdělení musí podle současného zákona schválit devadesátiprocentní většina akcionářů ČEZ. Chystaná novela však tuto většinu snižuje na 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Protože účast nikdy nebývá stoprocentní, stát by si touto změnou otevřel prostor pro to udělat v ČEZ cokoli – třeba si do své části „vyzobat“ nejlukrativnější provozy a drobným akcionářům nechat jen torzo. Není tedy překvapením, že se po zprávě o novele začali drobní majitelé zbavovat akcií a cena padala prudce dolů.