Tři noví soudci nakonec prošli hladce

Na Ústavní soud dorazí tento týden tři noví soudci – bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, exprezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová a akademik Jan Wintr. Ještě minulý týden (těsně před hlasováním Senátu) však nebylo jasné, jestli nový prezident Petr Pavel a jeho kandidáti přesvědčí horní komoru, aby je do Brna poslala. Dva z trojice totiž pár dní předtím nedostali doporučení senátního ústavně-právního výboru. Co se tedy v Senátu stalo a co první nominace ústavních soudců napovídá o budoucím vztahu hlavy státu a senátorů? 

Nejméně problematickou personou byl profesor z pražské právnické fakulty Jan Wintr, kterého senátoři znali jako tajemníka komise pro ústavu v Poslanecké sněmovně nebo jako zkušeného komentátora ústavně-právních otázek pro média. Nejistota panovala ohledně dvou zbylých nominací, Josefa Baxy a Daniely Zemanové. Důvody, proč tato dvě všeobecně respektovaná jména nedoporučil ústavně-právní výbor v čele s předsedou Tomášem Goláněm (ODS), nebyly úplně srozumitelné. Někteří senátoři Zemanové vyčítali, že nemá titul JUDr., jiným vadilo, že Baxa i Zemanová se orientovali v části své kariéry na správní soudnictví (byť to má k ústavnímu právu nejblíže). Goláň prohlásil, že nepodpoří Danielu Zemanovou určitě a možná ani Josefa Baxu, protože má „určité informace z české justice“. Jejich podobu ale poté odmítl konkretizovat. Stanovisko ústavně-právního výboru o týden později zpochybnil výbor pro lidská práva, který Zemanovou a Baxu na Ústavní soud doporučil. 

A tak se čekalo na hlasování Senátu jako celku. I z důvodu nejasnosti podpory dvou ze tří kandidátů dorazil na jednání pléna prezident Petr Pavel a všechna tři jména důrazně doporučil. Většina řečníků z řad senátorů během jednání Senátu poté také vystupovala na podporu všech tří kandidátů a vymezovala se proti tomu, jak se k věci postavil ústavně-právní výbor a konkrétně Goláň. Ten v diskusi na plénu už nevystoupil.

Projednávání ukázalo, že průběh první volby ústavních soudců do určité míry nastaví budoucnost vztahu mezi senátory a prezidentem. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu uvedl, že povinností senátorů je zabývat se kvalitou kandidáta – tedy tím, jakou vládne erudicí, jak zná procesy nebo jak rozumí věcem, jimiž se bude jako ústavní soudce zabývat. Podle Vystrčila mohou za „podivnou atmosféru“, která kolem volby vznikla, tři aspekty: priority některých senátorů, prezidentovi poradci a poté média. I když Vystrčil nejmenoval, mluvil o tom, že někteří senátoři udělali více či méně chyb ve svých výrocích. Dále Miloš Vystrčil zmínil „tlak, který byl na senátory a senátorky vyvíjen“ ze strany poradců a lidí kolem prezidenta republiky, aby navržené kandidáty schválili. „Není správné, pokud je senátorům vzkazováno, že nemají řešit detaily, protože kandidáti jsou vybráni dokonale. Každý tlak vyvolává protitlak,“ říká šéf Senátu. Média prý poté svým zájmem o věc přispěla k tomu, že situace mezi Senátem a prezidentem vypadala „konfliktně“ – ačkoli ve výsledku šlo jen o názor ústavně-právního výboru Senátu. Wintr nakonec v Senátu získal v tajné volbě 64 ze 79 hlasů, Baxa 63 hlasů a Zemanová 59.