Během pouhých dvaceti let zažil svět dvě pandemie, prasečí chřipku z roku 2009 a covid-19. A pak tu byly nemoci s pandemickým potenciálem, třeba SARS, který se počátkem tisíciletí podařilo udusit jen díky obrovskému úsilí zdravotníků a hygieniků. Další pandemie tedy nepochybně časem přijde. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která začátkem května ukončila nejvyšší stupeň pandemického poplachu, na ni zatím nejsme připraveni o mnoho lépe, než jsme byli před tou zatím poslední. Je tu však i pár dobrých zpráv.
Asi nejviditelnější je snaha zabránit opakování boje o covidové vakcíny, kdy bohaté státy předem vykoupily kapacity výrobců. Postupně kvůli tomu získaly tolik dávek, že by své obyvatelstvo mohly naočkovat hned několikrát, zatímco na mnoho chudších států přišla řada příliš pozdě. Řešením je rozšíření výrobní kapacity do celého světa, o což kromě farmaceutických firem usiluje právě WHO.
Plán WHO pro méně bohaté země je úctyhodný. Zahrnuje patnáct států, od Argentiny a Brazílie přes několik afrických zemí, země jihovýchodní Asie, Indii, Pákistán až k Ukrajině a Srbsku. V centru snažení je Jihoafrická republika, kde sídlí biotechnologická společnost Afrigen a s ní propojené ústředí projektu – centrum pro transfer očkovacích technologií. Jeho cílem je vypilovat vývoj přelomových mRNA vakcín natolik, aby po propuknutí epidemie dokázalo rychle vyvinout očkovací látku proti dané infekci, vyrobit ji a nabídnout za přijatelnou cenu. Veškeré know-how při tom hodlá sdílet s dalšími podobnými „huby“ ve zmíněných státech.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
