Dětský rozhlasový soubor, který už ve třicátých letech založil režisér a pedagog Miloslav Disman, se navzdory občasné nepřízni vedení Českého rozhlasu stále drží při životě. Děti vedené odmalička ke vztahu k mluvenému slovu jsou samozřejmě ideální při obsazování dětských rolí v rozhlasových hrách. Zároveň z historie známe množství osobností, které v Dismanově souboru začínaly a posléze si našly vlastní projev (Pavel Kohout, Josef Vinklář, Marek Eben, Kryštof Hádek nebo Václav Postránecký).
Dětští členové Dismanova rozhlasového souboru se nyní chopili i nejnovějšího typu média – podcastu. Pod vedením Josefa Kaňky vznikl cyklus dokumentů Děti se ptají, které vytvořily samy děti. V roli reportérů se ptají na válku Ruska s Ukrajinou, prezidentské volby, ale také na situaci v současném školství. Nejnovější, jedenácté vydání je spjato s výročím stoletého fungování rozhlasu na našem území.
Začíná se působivou znělkou složenou z historických záznamů „Dismančat“ (včetně ukázky z nastudování Máchova Máje). Dětští reportéři se pak ptají na vývoj rozhlasového média historičky Evy Ješutové, na technické fungování vysílání profesora ČVUT Petra Páty a technologického experta Jiřího Špačka. Praktickou stránku tvorby reportáže jim osvětluje reportér Tomáš Černý. Je zajímavé sledovat, jak si odborníci poradili s dětskými tazateli. Tedy s otázkou, jak být srozumitelný a zároveň nesklouznout k paternalismu. Výtečně s jejich pozorností pracuje právě Černý, který na jednoduchém a vtipném příkladu vysvětlí, jak snadno lze posluchače obelstít, a že se to samozřejmě nemá dělat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu