Muž s digitálním mostem mezi mozkem a míchou

Vypadá to bezmála jako zázrak. Čtyřicetiletý Holanďan Gert-Jan Oskam měl před dvanácti lety nehodu na kole, po níž zůstal od pasu dolů paralyzovaný a měl rovněž omezenou hybnost rukou. A intenzivně snil o tom, že se znovu postaví na vlastní nohy, bude moci ovládat svoje tělo. Povedlo se mu to díky skupině švýcarských vědců, kteří v Oskamově těle vytvořili „digitální most“ mezi jeho mozkem a míchou. Most provozují implantované elektrody, přičemž po cestě obejdou zraněné místo v krční části míchy, která předtím muži pohyb znemožňovala. Za pomoci chodítka nyní dokáže stát, chodit a zvládne i vystoupat na zvýšenou rampu nebo do schodů. Neurologické funkce se po několika letech používání technologie obnovily natolik, že se s pomocí berlí dokáže hýbat i poté, co je přístroj vypnutý. 

O přelomovém objevu učiněném skupinou vědců ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne informoval minulou středu časopis Nature. Jak vysvětlil jeden z vedoucích skupiny a specialista na poranění míchy Grégoire Courtine, implantát zachytí a s pomocí umělé inteligence dekóduje Oskamovy myšlenky na chůzi a další pohyb a „přeloží“ je do pokynu směřovaného do míchy, která pak rozpohybuje nohy. Elektrody nainstalované v mozku signál bezdrátově vyšlou do elektrod umístěných v míše za pomoci počítače, který s sebou Oskam nosí v batůžku.  

Vědci celý systém postupně upravovali. V původním nastavení implantátů, které testovali během předchozích let, se sice pacient rovněž dokázal hýbat, ale měl pocit podivné rozpojenosti mezi svojí myslí a tělem. Podle Courtina to bylo proto, že spíše než že by elektrody v míše poslouchaly konkrétní pokyny z mozku, vysílaly předprogamované rozkazy k pohybu. Oskam se sice hýbal, ale měl pocit, že o pohybu stále nerozhoduje sám. Po následných úpravách už má svoje tělo zcela pod kontrolou. 

Systém má zatím jen omezený dopad, pacient je schopen během dne ujít několik metrů a ve vzpřímené poloze vydržet minuty spíše než hodiny, přesto jde podle vědců pracujících s pacienty paralyzovanými po nehodě nebo po mrtvici o zásadní průlom. Zároveň ale nová metoda otevírá řadu etických i filozofických otázek, zejména týkajících se lidské autonomie. Pokyn vydává lidský mozek, ale na místo určení ho doručí technologie. Kdo tedy rozhodl? Kdo je za pohyb lidských nohou odpovědný?