Češi už více než rok pomáhají bezmála půl milionu lidí, kteří sem utekli před válkou na Ukrajině. Pomoc měla a má různé formy, někde běží dodnes, jinde už se příchozí postavili na vlastní nohy. Život ukrajinské komunity v Česku nyní vstupuje do nové fáze, která bude možná podobně náročná jako období bezprostředně po příchodu. Nutnost pomáhat tedy zdaleka nezmizela.
Kdy to skončí?
Eliška Nohavicová (40) se nerozmýšlela ani minutu. Loni na jaře učitelce na základní škole a bývalé starostce městečka Miroslav na Znojemsku zavolal místní farář s nápadem. Jedna rodina (její členové si přáli zůstat v anonymitě) by ráda pomohla větší skupině ukrajinských uprchlíků a koupila pro tyto účely místní, několik let prázdný hotel. „Zajistili prostor a potřebovali, aby jim někdo pomohl postarat se o uprchlíky,“ říká paní Nohavicová na dvoře hotelu. „Nebylo co rozmýšlet – dělám to proto, že je to tak správné. A taky proto, že kdybych byla sama v podobné situaci, tak bych chtěla, aby někdo pomohl mé rodině.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
