Rostou bezpečnostní obavy i čínsko-evropský obchod

Když před dvěma týdny čínský prezident Si Ťin-pching vyrazil na třídenní návštěvu Moskvy, mezi evropskými politiky to vyvolalo velké obavy: Nepovede osobní setkání k větší čínské podpoře ruského válčení na Ukrajině? K žádnému viditelnému posunu nedošlo, hned několik vrcholných unijních politiků ale nyní vyráží na vlastní cestu do Číny – mimo jiné přesvědčovat tamní vedení, ať se od války na Ukrajině drží co nejdál. Hlavní pozornost míří ke společné cestě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která proběhne tento týden. V Číně už koncem března byl španělský premiér Pedro Sánchez a „brzy“ se tam má vydat také šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Je to ale předsedkyně Evropské komise, kdo má největší ambice otevřeně mluvit o problémech ve vzájemných vztazích. 

„Je potřeba být upřímní. Jak se Čína postaví k Putinově invazi na Ukrajinu, rozhodne o tom, jak se budou dál vyvíjet evropsko-čínské vztahy,“ uvedla von der Leyen minulý čtvrtek v projevu na půdě berlínského institutu MERICS, který se věnuje zkoumání Číny. Evropští i američtí politici v posledních měsících vybízejí Čínu, aby v žádném případě nedodávala válčícímu Rusku zbraně, a lze očekávat, že stejný apel bude tlumočen v Pekingu i tento týden. 

Vedle rostoucích bezpečnostních obav nicméně roste i vzájemný evropsko-čínský obchod. Jenom německé firmy loni v Číně investovaly rekordních 11,5 miliardy eur, a to navzdory rostoucí kritice, že je největší evropská ekonomika na Číně až příliš závislá. A trend do budoucna vypadá obdobně, jak naznačuje například nedávné oznámení automobilky Volkswagen, která v příštích pěti letech plánuje investovat do výroby elektrických automobilů v Číně (a Kanadě) 180 miliard eur.  Von der Leyen mluvila o potřebě zachovat vzájemný obchod, ale zároveň i o nutnosti omezit možná rizika, která z něj pro Evropu mohu plynout, jako je například čínské zneužití pokročilých evropských technologií, umělé inteligence nebo mikročipů. Šéfka Evropské komise také naznačila, že EU by mohla odstoupit od obchodní dohody, kterou s Čínou dojednala v roce 2020, ale jež zatím neprošla ratifikací v Evropském parlamentu. „Musíme si přiznat, že Čína i svět se za uplynulé tři roky změnily, a v tomto světle zvážit přínos dohody,“ uvedla šéfka Evropské komise.