Nástup afrického superhrdiny

„Celý život miluji komiksy. Tak jak je možné, že jsem neviděl jediný s etiopským protagonistou nebo příběhem, který by odkazoval k našim dějinám?“ ptal se během dospívání v Addis Abebě Beserat Debebe. V dospělosti se kulturní mezeru pokouší zaplnit: před pěti lety začal vydávat příběhy superhrdiny Jembera a superhrdinky Hawi. Odehrávají se v minibusech Addis Abeby a na tamních trzích a tato současnost se prolíná s legendami ze tří tisíc let starých etiopských dějin. „Pevně věřím, že stojíme na začátku éry afrických komiksů,“ říká Beserat. 

A jeho nakladatelství Etan Comics opravdu není ojedinělé. V Africe vyrašila nová komiksová scéna: například v Lagosu vydávaný Panaramic se odehrává v časech trestné britské operace, která rozprášila kdysi mocné království Benin a vedla k rozkradení jeho kulturního dědictví. V Nairobi zas nakladatelství Avandu Vosi tiskne komiksy odkazující k mytologickým postavám řady národů tvořících moderní Keňu.

Nástupu afrických superhrdinů se v březnu věnoval deník Financial Times. Článek byl součástí série oslavující africké umělce. „Co může Afrika naučit svět – a svět to zatím nechce slyšet?“ pojmenoval smysl tematického bloku nigerijsko-britský spisovatel Ben Okri, jeden z jeho kurátorů. Texty se věnovaly například silné spisovatelské generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků (především žen), která do světové literatury přinesla vyprávění o moderní Africe. Nebo afrobeatsu, všeobjímající směsi afropopu, elektroniky, hip hopu, karibského dancehallu, jorubské hudby a dalších rytmů.

Po získání nezávislosti měla Afrika spoustu úspěšných hudebních vyslanců: jazz Hugha Masekely nebo opojný afrobeat Fely Kutiho. Nikdy ale do globálního mainstreamu nepronikli tak rázně a v takovém počtu jako poslední roky Wizkid, Davido, Tems, Burna Boy a další (zdařilý přehled nabízí playlist African Heat na Spotify). „Je to naše nová ropa,“ říká o exportu kultury Davido. A coby rodák z americké Atlanty je sám dokladem globální povahy žánru. Afrobeats je společným dílem hudebníků z afrických metropolí (vedle těžiště v Nigérii a Ghaně do sebe nasává i jiné soudobé styly z Jihoafrické republiky či Tanzanie) a diaspory žijící v USA a v Londýně. Ukazuje nevytěžený kreativní potenciál umožněný překonáváním hranic kontinentů.