Duben přichází a s ním konečně i výlety do přírody. Záleží samozřejmě na počasí, ale kdyby bylo náhodou v příštích týdnech ošklivo, pořádný výlet, respektive Trip si může každý vychutnat i pod střechou. Tak se totiž jmenuje kolektivní výstava v pražské galerii Jilská 14.
Sestavil ji kurátor Petr Vaňous, který na ni dal dohromady jména, jež se z pozice městských intelektuálů a intelektuálek, konkrétně malířů a malířek, vztahují k přírodě. A tady se dostáváme k další výhodě výstavy, protože ukazuje, že cestovat se dá nejen ven, ale i dovnitř, do prostorů krajin mentálních. Jimi jsou zaplněná plátna Filipa Horyny, který v příjemném labyrintu historických prostor v Jilské prezentuje kupříkladu obraz spáčů odpočívajících v psychedelické krajině připomínající zrovna vybuchující planetu. Do snových světů to táhne také Tomáše Skálu, který v sérii filigránských tuší na papíře ukazuje, jaké je to třeba proletět se na bezmotorovém trojplošníku nad Sázavou.
Jsou tu ale také krajiny úplně reálné. Petr Gruber namaloval několik sjezdovek, nezajímali ho na nich lyžníci, nýbrž naopak jejich pustý bílý prostor rozdělující zalesněné vršky bizarními pásmy nikoho. Gabriela Slaninková ukazuje ze všech nejvíc romantickou polohu výletnictví. V dívčích (auto)portrétech dává znovu nahlédnout do svého bizarního světa plného rozesmátých, ale čímsi znepokojivých tváří. A Dávid Čerťanský přehlídku uzavírá kolážovitě pojatými oleji, u nichž není sympaticky zřejmé, zda se na nich lidé stávají součástí krajiny dobrovolně, nebo je krajina prorůstá, aniž by po tom nějak toužili.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
