Nejvyšší orgán Ústavu pro studium totalitních režimů na svém zasedání minulý čtvrtek jednohlasně odmítl stížnosti na bossing a cenzuru, z níž ředitele Ladislava Kudrnu v půli března obvinila petice devatenácti zaměstnanců oddělení vzdělávání (ústav zaměstnává skoro 300 lidí). Podle šéfa rady, historika Eduarda Stehlíka, „nic z toho, co stěžovatelé radě předali, nesvědčí o tom, že k nějakému porušování normálních vztahů na pracovišti docházelo“.
Historikové oddělení vzdělávání se vzbouřili po odvolání svého šéfa Čeňka Pýchy. Podle nich tento Kudrnův krok povede ke konci projektů oddělení, které prý chválí stovky zdejších učitelů dějepisu, protože podle nich pomáhají studentům v interaktivním poznání historie. Rada teď oznámila, že „projekty budou dále pokračovat a budou se rozvíjet“. Toto rozhodnutí by mohlo zvenčí ne zcela srozumitelný „spor“ ukončit.
Pokud ovšem nový ředitel projeví schopnost jemné diplomacie. Připomeňme zde, že ústav vznikl před patnácti lety jako unikátní hybrid vědeckého pracoviště a veřejnoprávní instituce, který se měl podle zákona věnovat „zkoumání kontextu“ represí a zločinů dvou totalitních režimů, které tato země v minulém století zažila. Zákon určil ústavu zpracovat a digitalizovat více než dvacet kilometrů archiválií (tolik by měřily postavené vedle sebe v regálech) Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti a dalších komunistických represivních složek, do roku 2002 prakticky nepřístupných.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
