Nizozemský venkov vrací úder

„Pracuje vůbec někdo na farmách, nebo jsou teď všichni v politice?“ žertovali diskutující na stránce listu NRC Handelsblad. Nizozemský deník se s odstupem věnoval překvapivému vítězství farmářské strany v tamních regionálních volbách a porovnával čísla. Konkrétně že v zemědělství pracuje čtvrt milionu lidí, strana pod zkratkou BBB (Hnutí farmář-občan) ale získala 1,5 milionu hlasů. S 19 procenty hlasů předminulý týden volby vyhrála a z dosavadní nuly se co do počtu mandátů přes noc stala dominantní silou horní komory parlamentu.

Stranu založila Caroline van der Plas, novinářka píšící o zemědělství, právě jako hlas agrárního venkova. V roce 2019 svedly budoucí členy hnutí dohromady protesty proti omezování emisí v zemědělství a dlouho to vypadalo, že se strana omezí právě na toto jedno téma. Ještě v parlamentních volbách v roce 2021 získala pár procent a van der Plas byla zvolena její jedinou poslankyní. Teď je ale všechno jinak. Čísla prokazují, že farmářská strana zaujala i voliče mimo obor. 

Nizozemští pozorovatelé to dávají do souvislosti s drahými energiemi, které pociťují zemědělci i obyvatelé měst, a s uvolněným místem na nizozemské krajní pravici. To minulé roky patřilo Fóru pro demokracii, straně proruského dezinformátora, které v roce 2016 stálo za referendem, v němž Nizozemci odmítli asociační dohodu EU s Ukrajinou. V roce 2019 Fórum skončilo první ve volbách, od té doby je však v permanentním rozkladu a letos u hlasovacích uren úplně propadlo – ve prospěch farmářů.

Jde již o třetí raketový nástup nové strany za dvacet let a dvě předchozí pohasly vždy během prvního mandátu. Nizozemští politologové proto „farmářskému hnutí“ prorokují stejný osud. Část pozorovatelů však nabízí jinou interpretaci. Tlak na snižování emisí ve státě, který je druhým největším světovým vývozcem zemědělských produktů, vede k vykreslování „zelené“ transformace coby nové tyranie vládních městských elit proti lidem z venkova. Tlak na snižování emisí začínají zemědělci reálně pociťovat. Nizozemská vláda se je nejprve snažila vykoupit, když nabízela odstupné, pokud farmář pověsí živnost na hřebík nebo podstatně zmenší stádo. Příliš to ale nezabralo. Loni následovala restriktivnější opatření. Například zákaz rozšíření kravína nebo také stop velkým bytovým komplexům – obojí kvůli emisím. Nizozemskou vládu k tomu nutí soudy, které ji odsoudily za porušování limitů na dusičnany.