„Předpokládal jsem, že centrální banky budou při dnešní inflaci zvedat úroky, dokud něco nerupne. A teď něco ruplo,“ zamyslel se minulý týden Jim Reid, veterán investičního bankovnictví z německé Deutsche Bank, v newsletteru věnovaném tentokrát – jak jinak – čerstvé bankovní krizi šířící se z USA do celého světa.
Tři americké banky už padly a Bidenova vláda přispěchala s mimořádným balíkem pro zajištění všech dalších. Ve Švýcarsku se podobné manévry konaly kvůli pomoci velkému ústavu Credit Suisse. Zdraví bank závisí na důvěře, a tak se všude znovu vynořuje otázka, zda a kde jsou klientské peníze v bezpečí.
Co se náhle tak změnilo? Vyšší úroky nevysvětlují vše, ale lze u nich začít. Jak dobře vysvětlil britský The Economist, potíž Silicon Valley Bank (SVB), kde panika předminulý týden začala, spočívala mimo jiné v jejích rozsáhlých nákupech amerických státních dluhopisů s dlouhou splatností. Za normálních okolností platí, že bezpečnější investici lze sotva najít. Jenže centrální banka Fed začala loni v zájmu zkrocení inflace náhle a rychle zvedat úrokové sazby. Staré – nízko úročené – dluhopisy začaly ztrácet na hodnotě a v bilanci SVB se objevila neplánovaná díra.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
