Klimatické změny, pandemie, válka na Ukrajině. Tyto temné krize kromě jiného utrpení v minulých třech letech způsobily i nárůst počtu hladovějících v zemích takzvaného globálního Jihu. Zmar teď ale projasnila nadějná předpověď, podle níž budou mít uvedené krize omezený dopad na hlubší trendy – a ty vedou k vymýcení bídy. „Nesmíme vytěsnit skutečnost, že pokračující ekonomický růst povede k tomu, že skoro nikdo nebude muset žít v zoufalé bídě, která byla osudem většiny lidstva po většinu historie,“ píše Charles Kenny, odborník na boj proti chudobě a autor nové studie think tanku Center for Global Development.
Vychází z toho, jaký dopad měly v minulosti demografie, přístup ke vzdělání a ekonomický růst na životní úroveň. A odráží se ke scénářům do příštích třiceti let. Dochází například k závěru, že v roce 2050 nejspíš žádná země nebude – měřeno dnešními standardy – spadat do kategorie „velmi chudých“. Pouze dvě procenta světové populace budou žít s méně než 2,15 dolaru na den – dnes je to osm procent – a například v Africe podíl takto chudých klesne z dnešních 29 procent na sedm.
Pokles chudoby, jaký svět zažil po roce 1990, bude pokračovat, i když pomaleji. V minulých desetiletích padal progres na vrub ekonomickému růstu v několika velmi zalidněných zemích, zvláště v Číně, které dokázaly nejhlubší bídu vyhubit. Nyní bude muset k pokroku dojít současně ve velkém počtu různorodých zemí, a to nutně půjde pomaleji.
Kennyho předpovědi samozřejmě neznamenají, že bída zcela zmizí. Ta je dnes koneckonců rozšířená i v ulicích nejbohatších měst světa – stačí se projet metrem v San Francisku nebo projít centrem Los Angeles. Vysoká zůstane také nerovnost mezi společenskými vrstvami, která bývá zdrojem společenského napětí spíše než absolutní chudoba. Charles Kenny uznává, že jeho scénáře může vyvrátit spousta neznámých, například konkrétní projevy klimatických změn.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
