Biden povolil těžit ropu uprostřed aljašské Arktidy

Joe Biden míří na stále tenčí led a zároveň do politického středu. Během své předvolební kampaně se svatosvatě dušoval, že s licencemi na další těžbu ropy v Americe je konec. „Žádná další těžba na území v rukou státu už nebude, tečka. Tečka, tečka, tečka,“ prohlásil doslova (a teď na to pohoršeně vzpomíná text v The New York Times). Minulý týden nicméně zavanul všem, kdo tomu uvěřili, do tváří ledový vzduch arktické reality. Bidenova vláda povolila soukromé firmě ConocoPhillips těžbu ropy v rámci projektu Willow na severu Aljašky.

Nejedná se o nic zanedbatelného. Ropa se uprostřed aljašské divočiny bude těžit minimálně dalších třicet let, její objem by měl představovat až 40 procent veškeré těžby v tomto arktickém státě. Vznikne 700 kilometrů nových zpevněných cest, vytěženou surovinu přivede do přístavů 450 kilometrů nových ropovodů. Protože se bude stavět v oblasti, v níž vlivem klimatické změny dochází již nyní k tání permafrostu, bude potřeba využít speciální technologie, která bude měknoucí půdu chladit. Podle analýzy vypracované americkou vládou uvolní ropné produkty vytěžené v rámci projektu do ovzduší více než 280 milionů tun skleníkových plynů, což je prý ekvivalent 9,2 milionu nových automobilů se spalovacím motorem nebo 70 nových tepelných elektráren.

Proč? Bidenova vláda tvrdí, že nemá příliš na vybranou. Soukromá firma má smlouvy k pronájmu ropných polí v oblasti uzavřené už dávno, ještě z éry administrativy Billa Clintona. Významná ložiska objevila v roce 2016 a povolení k těžbě dostala ještě v závěru vlády Donalda Trumpa. Toto vládní rozhodnutí putovalo k soudu, Bidenova administrativa má nicméně za to, že pokud těžbu nepovolí, skončí nakonec s nutností platit obří penále ve výši pěti miliard dolarů. Výsledek je údajně navíc kompromisem, ConocoPhillips nebude těžit na pěti místech, ale pouze na třech. A vzdá se některých dalších projektů.