Válka o čipy

Představte si stroj, jehož výroba je tak náročná, že za posledních deset let vzniklo jen 140 kusů. Sestává z několika modulů, z nichž každý obsahuje stovky tisíc součástek nakoupených od více než sedmi stovek dodavatelů. Moduly se vyrábějí v šedesáti továrnách rozesetých po světě, odkud je lodě a kamiony převezou do nizozemského městečka Veldhoven, kde je inženýři sestaví. 

Výsledný produkt je bez přehánění jedním z nejkomplikovanějších přístrojů, jaké lidstvo kdy vyrobilo. Díky technologii zvané EUV litografie dokáže pracovat s přesností nanometrů, zlomku velikosti běžných biologických virů. Není bez něj možné vyrobit ty nejvýkonnější čipy a na světě ho dokáže vyrobit jedna jediná firma: nizozemská ASML. Na převoz jednoho stroje směrem k zákazníkům je na silnici potřeba dvacet kamionů, ve vzduchu pak tři plně naplněné letouny Boeing 747. 

Do jedné země však ASML svá vrcholná díla nevyváží: do Číny. U nizozemské vlády se o to v roce 2019 zasadil někdejší prezident Donald Trump a jeho nástupce Joe Biden ještě přitvrdil. Loni na podzim zakázal do Číny vyvážet veškeré moderní čipy i přístroje, na nichž se dají vyrábět. Zákaz se vztahuje na všechny výrobky, které obsahují americké součástky – tedy i ASML. Koncem ledna se nizozemská vláda k sankcím oficiálně přidala a minulý týden upřesnila, že se do Číny nebudou smět vyvážet ani další vyspělé „mašiny“ od ASML. Čína tedy v dohledné době nebude mít k vzácným strojům přístup a nedokáže dohnat západní náskok ve výrobě nejlepších čipů.