Nebezpečná všednost

Zbývá ještě tolik života je prostředním dílem tzv. trilogie Daniela Pitta nazvané podle hlavní postavy, jež provází čtenáře značnou částí britských dějin 20. století. V úvodním Prachu, který se snáší ze snů exceloval Pitt jako letecké eso ve Velké válce a v prvních poválečných letech se pokusil založit šťastnou rodinu. V přímém pokračování ovšem britský romanopisec s nádherně neanglickým jménem Louis de Bernières pokládá nejen jemu nebezpečnou otázku: „Když jste zápasili o svobodu Francie nebo bránili oblohu nad Londýnem před zepelíny, co dalšího vám potom může připadat důležité?“

A následujících skoro dvě stě padesát stránek pak ukazuje, jak těžko se hledala odpověď generacím prokletým zkušeností z první světové války. Alkoholismus, sebevraždy, neschopnost vyrovnat se s vlastními zážitky a činy, ztráta víry. I druhý díl je mozaikou složenou z osudů jedné rodiny a jejích přátel i známých, která tentokrát ukazuje proměnu britského impéria v meziválečném období. A v neposlední řadě také vzdává hold autorovým předkům, jejichž osudy se zrcadlí v celé trilogii – první díl byl ostatně věnovaný prvnímu snoubenci jeho babičky, bez jehož smrti na následky zranění z bitvy u Kemmelu by se de Bernières nikdy nenarodil.

Tak trochu jiná sága

De Bernières se evidentně inspiroval díly jako Sága rodu Forsytů, ale přistoupil k těmto rodinným kronikám stejně jako před lety ke knihám inspirovaným pobytem v Kolumbii a láskou ke klasikovi latinskoamerické literatury Gabrielovi García Márquezovi nebo ke svým úspěšným románům Mandolína kapitána Corelliho a Ptáci bez křídel. Tedy s melancholickým vědomím, jak velké je lidské nadání způsobovat bolest, a zároveň se suchým britským humorem a nadhledem. Což jsou prvky, které skvěle fungují jak v magickém realismu, tak v podvratných historických melodramatech z Řecka či Anatolie.