Hanba na univerzitách
Stát potřebuje humanitně vzdělané experty, ale platit se mu za ně nechce
Ve společenských a humanitních vědách se něco hýbe. Petice žádající důstojné mzdy akademiků v oborech typu filozofie, historie, jazykovědy, umění, ekonomie nebo sociologie vznikla už v roce 2022, ale za poslední měsíc nabrala přes polovinu podpisů, které měla do té doby (teď má dokument kolem 2700 signatářů). Asociace děkanů filozofických fakult zároveň naléhá na vládu, aby situaci řešila. Pokud se tak nestane, hrozí stávkou, která se projeví pozastavením státnic a vydávání diplomů.
Neprotestuje se jen kvůli zvyšující se inflaci, která trápí každého. Vysokoškolští zaměstnanci poukazují na systémový problém, kdy někteří docenti humanitních oborů berou třicet tisíc hrubého za měsíc. Mnoho jejich kolegů proto stále častěji odchází učit na lépe placené střední a základní školy. Pokud se tahle ostudná realita nezmění, dopady pocítí všichni.
Potřebujeme pomoct


Důvod, proč se bavíme o společenských a humanitních oborech, a ne třeba o chemii či fyzice, spočívá v nastavení platů v devadesátých letech. Výplatní pásku akademiků z velké části určuje tzv. koeficient ekonomické náročnosti, který před více než třiceti lety odhadoval vývoj oboru a jeho potřeby. A právě u humanitních oborů nepředpokládal, že budou – s nadsázkou řečeno – potřebovat o mnoho více než jen tužku a papír. Koeficient si určily samy univerzity a posvětilo jej ministerstvo školství.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu