Štědrost se vyplácí

Rok, který za pár dní skončí, nebyl úplně veselý. To všichni víme. O to zajímavější je ale zjištění, že několik dobrých zpráv, které naopak přinesl, je úzce svázaných s těmi špatnými. Přesné vyčíslení ještě chvíli potrvá, ale už dnes víme, že v Česku se v roce 2022 vybralo vůbec nejvíc peněz na dobročinné účely, jak od firem, tak od drobných dárců. Ochota pomáhat druhým se pak projevovala i mnoha jinými způsoby. A nejde jen o Ukrajinu, byť podpora válkou sužované zemi i uprchlíkům tvoří pevné jádro letošní dobročinnosti. Jak ukazují medailonky tří lidí připojených k tomuto textu, obecnou platnost nemá ani častá populistická výtka, že „našim se dnes nepomáhá“.

Miliardy – a miliardy

Není pochyb o tom, že se letos povedlo cosi výjimečného. „Z hlediska dobročinnosti končí zcela výjimečný, přelomový rok,“ říká Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců, organizace sdružující dárce různého druhu a propagující filantropii. „V objemu vybraných peněz, v rychlosti, v jaké se to podařilo, v tom, jakými různými způsoby se solidarita projevovala, že šla napříč společností.“

Začněme u informace, kterou se naše štědrost ukazuje nejsrozumitelněji. Přestože přesná čísla budou známá až za několik měsíců, už nyní je shoda na tom, že tento rok padnou všechny dosavadní rekordy. Přičemž ten předchozí padl loni, kdy se podle propočtů Fóra dárců na dobročinné účely vybralo od firem, individuálních dárců, nadací a pomocí dárcovských SMS necelých 12 miliard korun. Letos by měla být podle předběžných odhadů částka vyšší o dvě až tři miliardy.

Ohromující cifry na účtech pozorovaly zejména zavedené organizace, které rychle zareagovaly na ruské napadení Ukrajiny. Člověk v tísni na darech obdržel zhruba 2,35 miliardy korun, částku pětinásobně vyšší než loni. „Letošní rok prokázal, že Češi jsou především v dobách krizí velice štědří,“ říká ředitel fundraisingového oddělení organizace Tomáš Vyhnálek. Podobné skoky hlásí také další organizace, třeba Charita ČR získala v porovnání s loňskem trojnásobnou částku – více než 365 milionů korun.

Přestože největší objem peněz vygenerovala snaha pomoci specificky Ukrajině, během roku pokračovaly trendy z posledních let, které posilují dobročinnost, jež není navázaná na konkrétní událost typu pandemie, války nebo tornáda. Stále více individuálních dárců navíc přechází od jednorázových darů k pravidelnému přispívání. Člověku v tísni v jeho Klubu přátel přibylo šest tisíc lidí, což je výrazný meziroční skok, takže jich aktuálně má 30 tisíc. Ostatní organizace mají méně početné kluby, ale i jim postupně rostou. „Naší snahou je, aby co nejvíce jednorázových dárců začalo přispívat pravidelně,“ říká Lenka Pipková z Charity ČR. „Je to příležitost lépe plánovat naši práci, pro dárce zase možnost více proniknout do pomoci, kterou lidem v nouzi poskytujeme, a vybudovat si s Charitou bližší vztah.“

Trvale nastavených na každoměsíční odvod je rovněž již více než polovina dárcovských SMS, přičemž letos na podzim se Fórum dárců dohodlo s operátory na dalším navýšení částky, kterou je možné darovat – k 30, 60 a 90 korunám tak nově přibyla částka 190 korun. Přičemž obecně rozvoj technologií dobročinnosti pomáhá tím, jak snadné a rychlé je díky nim někam poslat peníze, což vedlo k boomu on-line dárcovství.

Podobné trendy lze pozorovat i u firem. Dobročinnost se stala pevnou součástí firemní kultury. „Když jsem před dvaceti lety začínala s fundraisingem, tak jsem musela firmám vysvětlovat, proč mají někoho podporovat,“ říká Simona Bagarová, která dvacet let radila neziskovým organizacím s tím, jak získat prostředky či lépe plánovat. „Dnes už je to přirozená součást fungování společnosti.“ I firmy stále častěji podporují dlouhodobé pr ojekty neziskovek, podíl na dobročinných aktivitách nabízejí zaměstnancům jako benefit, podporují zaměstnanecké sbírky (k vybrané částce třeba přidají její násobek). Na poli dobročinnosti svázané s podnikáním pak v posledních letech obrázek překreslují velké rodinné nadace, které rozšiřují řady nadací a fondů, jež místo s miliony operují s miliardami (viz text na straně 22–25).