Až do nebes?

Kremlologie bývala za studené války oborem na pomezí vědy a magie, v němž akademičtí šamani zkoušeli z řazení slov v prázdných frázích, zasedacího pořádku na tribunách komunistických pohlavárů a dalších jemných detailů vyčíst informace o dění v centru sovětské moci. Kdo chce přijít na kloub vztahům mezi dnešním Ruskem a Čínou, dvěma diktaturami, které si počátkem letošního roku ve společné deklaraci vyznaly věčné přátelství, ten musí podniknout kremlologii dvojitou. Čung-nan-chaj, rozlehlé pekingské sídlo vedení komunistické Číny, je totiž informačně ještě neprostupnější než Kreml.

A tak když čínský vladař Si Ťin-pching v září vůbec poprvé od začátku covidové pandemie vycestoval do zahraničí a Vladimir Putin po jejich setkání v Uzbekistánu řekl, že Rusko chápe „čínské obavy a otázky“ ohledně ruského postupu na Ukrajině, tak se s interpretacemi roztrhl pytel. Je to signál čínské nespokojenosti s tím, že Rusko útokem na Ukrajinu vytváří nestabilitu, tvrdili někteří analytici. „Pochybuji o tom. Proč by sám Putin odkrýval nesrovnalosti mezi Moskvou a Pekingem? Ony otázky se mohly týkat situace obecně a jejího vývoje,“ namítal naopak například specialista na rusko-čínské vztahy Joseph Torigian z think tanku The Wilson Center. A navíc, dodávají zkušení vykladači diktátorského vlnění – Si Ťin-pching ruského vladaře nazval „drahým, starým přítelem“ a sešel se s ním i ve chvíli, kdy se situace na bojišti pro Rusko nevyvíjí dobře.

Při vší úctě ke kremlologické vědě je třeba říci…