0:00
0:00
Civilizace21. 8. 202211 minut

Tak promluvil Černý jelen

Příběh muže, který západní civilizaci zprostředkoval podobu náboženství prérijních indiánů – a možná si ji do značné míry vymyslel

Petr Květina
Siouxové, tanec duchů, 1891. (Kresba ilustrátorky a malířky Amédée Forestier)
Autor: Corbis/VCG via Getty Images

Běžná představa Středoevropana o náboženství prérijních indiánů se omezuje na kouření dýmky míru, tance kolem totemů a modlitby k Manitouovi. Je to pochopitelně směšné westernové klišé, ale poznat skutečné náboženství lovců bizonů není jednoduché. Mnoho let cíleného útlaku a rozsáhlá evangelizace udělaly své. Jakkoli to zní neuvěřitelně, o podstatě domorodé víry víme víc vlastně jen díky jedinému člověku. Jmenoval se Černý jelen a jeho životní příběh se podobá osudům fiktivních postav typu Malého velkého muže nebo Forresta Gumpa. Je to pozoruhodná historie vedoucí k bolestnému poznání, že naše civilizace zničila nejen fyzický svět původních obyvatel Ameriky, ale nedokázala uchovat ani ten duchovní.

Osud Černého jelena, indiánského spirituálního vůdce i křesťanského věrozvěsta, který prý jako kluk zažil bitvu u Little Bighornu, později masakr u Wounded Knee a zemřel až v polovině 20. století, byl mimořádný. Možná až tak, že se vkrádají pochybnosti: nebyl nakonec starý indián pouze grandiózním mystifikátorem?

↓ INZERCE

Poctěn návštěvou hromových bytostí

Černý jelen, neboli Heȟáka Sápa, se narodil zřejmě roku 1863 do rodiny patřící ke skupině Oglala Lakotů z okruhu siouxských indiánů. Dětství prožil v prériích, na což později vzpomínal: „Byly zimy a byla léta a byly dobré. Wasichu (čti uašíču a rozuměj „běloši“) postavili podél (řeky) Platte železnou cestu a jezdili po ní. To rozdělilo bizoní stáda vedví, ale zvířat bylo stále tolik, že…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc