Stále v Rusku

Krátce po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině tehdejší ministr školství Petr Gazdík avizoval cosi jako „vědecké embargo“. Slíbil, že Česko odejde ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy – civilní vědecké instituce, která měla být protiváhou slavné mezinárodní jaderné laboratoře CERN. České vědce, kteří v Dubně dlouhodobě žijí a bádají na poli atomové fyziky, vyzval, aby se do konce dubna vrátili domů.

Někteří vědci a techničtí pracovníci přesto zůstávají v Dubně dodnes. Ke konci července jich sedmnáct stále bylo zaměstnanci ústavu s platnými pracovními smlouvami (které mohou sami kdykoli vypovědět), z toho část je stále fyzicky přítomna v Rusku. Příběh, v jehož jádru je rozhodnutí nadále nespolupracovat s agresivní velmocí, mimo jiné ukazuje, že předrevoluční orientace české vědy na Rusko stále není úplně minulostí – alespoň ve fyzice. A že se může vymstít.

V časech normalizace

Situaci českých pracovníků ústavu komplikuje skutečnost, že jim zaměstnavatel v Dubně nezaplatil část dolarových náhrad, které jim umožňují pokrýt náklady spojené s životem v zahraničí. Česko totiž do SÚJV (financovaného z 80 procent Ruskem) neposlalo 5,5 milionu dolarů členského příspěvku na letošní rok – platbu údajně nejde provést kvůli mezinárodním sankcím. Vědci si stěžují, že odstěhovat se z Ruska je finančně náročné. Ministerstvo školství, které má tuto agendu na starosti, prý odmítá jejich problémy řešit.

Ministerstvo se kritice brání. Zaměstnanci SÚJV se…