Fráze jsou základy, na kterých politika stojí

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Hodně „politický“ mi přijde papoušek žako. Naučí se pár desítek slov, která opakuje pořád dokola, a je u toho velmi pyšný.

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Nejspíš normalizace, během které jsem prožil nejvíc formativní roky.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

Účast v prvomájovém průvodu, předpokládám, že hned v první třídě.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

24. listopadu 1989, v den, kdy rezignoval Milouš Jakeš. Měl jsem za sebou jako jeden z exponentů sametové revoluce v Brně emocionálně i fyzicky vyčerpávající týden. V Janáčkově divadle se konalo jakési shromáždění, když na pódium vstoupil mladý operní režisér Jarda Brych a sdělil auditoriu tuhle novinku. Začala se spontánně zpívat hymna, což jsem zvládl tak deset vteřin – a pak jsem se sesypal v slzách.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Třeba, že slabším se neubližuje. Ve frustrované společnosti je bohužel děsivou konvencí, že si svůj vztek vybijete tam, kde si to můžete dovolit. Na dětech, na ženách, na těch, kdo jsou na společenském žebříčku pod vámi.