Kde začal případ Michala Redla
Kořeny údajné zločinecké skupiny sahají hluboko do minulosti
Na počátku letošního roku se stal na ministerstvu školství poradcem pro digitalizaci Luděk Šteffel, zároveň vedoucí jednotky informačních technologií dopravního podniku pražského magistrátu. Tato personální novinka tehdy nikoho nezaujala. Dnes je ale jedním z klíčů k pochopení, proč policejní operace s krycím názvem Dozimetr, na jejímž prozatímním konci stojí třináct obviněných lidí včetně Šteffela, vyvolává obrovský veřejný zájem a proč politicky otřásla hnutím STAN.
Všichni obvinění podle policie tvořili „zločineckou skupinu“ vytvořenou pro braní úplatků a praní špinavých peněz. Luďka Šteffela přivedl do skupiny její údajný zakladatel a hlavní organizátor Michal Redl a přes dalšího člena spolku, náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, jej umístil na vysokou manažerskou pozici v pražském dopravním podniku – s pravomocí zadávat zakázky. Vzhledem k tomu, že se skupina podle policie pokoušela obsazovat posty ve státní a komunální správě a skrze ně získávat pro sebe peníze, vzbudilo Šteffelovo povolání na ministerstvo školství samozřejmě otázku, zda nejde o další operaci Redlovy sítě. Tím spíš, když z policejního obvinění unikla informace, že si Michal Redl loni s budoucím ministrem školství Petrem Gazdíkem několikrát telefonoval. Pak vyšlo najevo, že se Petr Gazdík minimálně od roku 2010 setkával s otcem Michala Redla Petrem, který dlouhodobě, až do své smrti v roce 2017, financoval hnutí STAN. S rodinou Redlů byl také dlouhodobě v úzkém kontaktu další významný člen STAN, europoslanec Stanislav Polčák, který měl dlouhá léta na starosti financování celého hnutí. Mezi vlivné reprezentanty STAN patřil i zmíněný Petr Hlubuček. To vše dohromady naznačilo, že by spolupráce Michala Redla a jeho otce s hnutím Starostů a nezávislých mohla být daleko hlubší a delší, než říkalo obvinění, které se zabývá jen posledními třemi lety, v nichž měla Redlova údajná skupina podle policie vzniknout a podnikat korupční machinace s komunálními zakázkami.
Prošel slušovickou školou
Jedním z nejvýznamnějších okamžiků v životě úspěšného zlínského zelináře Petra Redla byl den v půli osmdesátých let minulého století, kdy ho oslovil předseda JZD Slušovice František Čuba a nabídl mu místo v zahraničním odboru svého tehdy proslulého zemědělského družstva. Byla to nabídka, která Redlovi otevřela cestu do světa.
Petr Redl měl slušovickou školu protekčního byznysu a dokázal to využít.
Petr Redl byl už v ten čas poměrně známou zlínskou postavou. Zelenina a ovoce byly tehdy velmi nedostatkovým zbožím a lidé, kteří s ním oficiálně mohli nakládat, patřili vedle veksláků k protežované vrstvě. Podle vzpomínek některých pozdějších Redlových spolupracovníků z jeho firem – nechtějí být jmenováni – dovedl Redl na tehdejším státem sevřeném trhu sehnat ceněné nedostatkové zboží, a zřejmě proto jej František Čuba pověřil také zásobováním slušovického Domu zeleniny a ovoce v centru Zlína.
Slušovice byly pojem a zásluhou dobrých kontaktů jeho předsedy Čuby na komunistické vedení země si mohla firma v tehdejším „socialistickém byznysu“ dovolit, co nikdo jiný. Jako jediná firma v zemi mohla sama bez zprostředkování státních podniků zahraničního obchodu podnikat v zahraničí, obchodovat se západními firmami a dovážet komodity, třeba součástky k počítačům, s nimiž nikdo jiný přes hranice obchodovat nesměl. Redlovo postavení v zahraničním oddělení družstva přinášelo privilegium cestovat do kapitalistické ciziny, což byla pro běžného občana nedostupná věc.
Zelináři se při svém shánění a prodejích pod rukou samozřejmě pohybovali na hraně tehdejších zákonů, visel nad nimi paragraf „nedovoleného podnikání“, Redl ale požíval určitou ochranu. V červnu 1987 totiž podepsal spolupráci s StB, konkrétně s její II. správou, která měla na starosti boj proti vnitřní opozici. Vybral si krycí přezdívku Michal, zřejmě inspirován jménem svého tehdy tříletého syna. Nevíme, jak se pak spolupráce odehrávala, z časových důvodů se nepodařilo dostat ke spisu – pokud se vůbec zachoval. Jisté nicméně je, že jako agent si mohl ve svých obchodech dovolit větší rozmach bez obavy z postihu a svědčilo to o tom, že uměl vycházet s mocnými, aby dokázal pro sebe získat výhody. Tuto schopnost využít protekci uplatňovali se svým synem zřejmě i léta ve svobodném režimu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu