Slova jako střepy
Spisovatel Édouard Louis proměňuje temné kulisy svého dětství v otázky o příčinách sociálního rozdělení
Publikum v naplněném hledišti aplauduje vestoje, na jevišti scény Venuše ve Švehlovce se uklání herec Daniel Krejčík. Zjevně dojatý stojí uprostřed střepů, kusů krvavých pomerančů a hromádek polystyrenu. Právě dohrál monodrama Kdo zabil mého otce – a vztah hlavních hrdinů dobře vystihuje zběsilý nepořádek na pódiu. Autorem stejnojmenné literární předlohy, zpovědi o vztahu syna gaye a jeho macho otce, je Francouz Édouard Louis. Devětadvacetiletý sociolog z chudé pikardské rodiny už vydal pět próz a každá z nich byla událostí.
První ročník divadelního festivalu Wild! zaměřeného na queer a LGBTQ témata uvedl na konci května hned tři dramatizace Louisových knih – a vhodnějšího autora by sotva našel. „Pravdou je, že divadlo bylo pro mě překvapivě snadné. Myslím, že je to proto, že jsem věděl, jak hrát. Učil jsem se tomu proti své vůli už od narození, abych skryl, kdo jsem, abych se ochránil,“ píše Louis ve své nejnovější, loňské knize Changer: méthode (Změna: metoda), která zachycuje jeho proměnu ponižovaného kluka z chudého kraje v kosmopolitního intelektuála a začíná právě příchodem na lyceum s divadelním zaměřením.
„Oslovil mě jeho intenzivní způsob psaní, niternost až bolestnost. Absence domýšlivosti a literární manýry, jeho neustálá snaha o pravdivost vůči sobě i čtenářům,“ říká překladatelka Sára Vybíralová, která si jeho debut kdysi koupila v Německu a pak s nabídkou překladu oslovovala domácí nakladatele. Dnes už nic takového dělat nemusí.
Jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu