Češi už vědí, kam patří

Češi se mění. A výrazně. Ruská válka proti Ukrajině posouvá postoje nejen ve Finsku a Švédsku, které chtějí do NATO, či v Dánsku, jež si v referendu odsouhlasilo připojení země ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Jasný posun sledujeme i u nás a je načase s tím začít pracovat. Podívejme se ale nejdříve na několik dat z výzkumu, který nedávno zveřejnil Globsec.

Ještě loni 58 procent Čechů ve výzkumu deklarovalo, že se necítí patřit ani k Západu, ani k Východu. Mezitím tento postoj oslabil v populaci o celých 20 procent. Naopak k Západu se dnes hlásí 56 procent dotázaných. Jde o největší takový skok ve veřejném mínění v zemích střední a východní Evropy. Podobně výrazný nárůst u nás proběhl ve vztahu k Evropské unii. Na otázku: „Představte si, že o následujícím víkendu se ve vaší zemi bude konat referendum o členství v EU. Jak byste hlasovali – pro setrvání vaší země v EU, nebo pro vystoupení z EU?“ 80 procent podpořilo setrvání. Loni to bylo o 14 procent méně. Před rokem považovalo 45 procent Čechů členství v EU za ohrožení jejich identity a hodnot. Dnes je počet těchto lidí o polovinu nižší. Opět jde o největší posun v měřených zemích.

A pokračujme dál. V referendu o setrvání či opuštění NATO by 87 procent hlasovalo pro udržení členství, loni to bylo o 15 procent méně. V Česku je také z dotazovaných zemí nejsilnější podpora armády. Věří jí 87 procent zdejších obyvatel. Za bezpečnostní hrozbu považuje Rusko 84 procent dotázaných (loni jen 43 procent), Čínu 50 procent a Spojené státy 15 procent (loni 30 procent). V tomto ohledu ještě jedna zajímavost, osm procent Čechů pokládá režim v Číně za inspiraci pro svou zemi. Na Slovensku či Maďarsku je to 21 procent. A poslední zajímavá data: 78 procent dotázaných Čechů odpovědělo, že za válku na Ukrajině je odpovědné Rusko.

Všechna tato a další čísla říkají jediné. Vladimir Putin zafungoval jako krutý budíček ze sladkého spánku. Češi vědí, že situace je vážná a jedinou obranou je být součástí západních struktur a velkých organizací, jako jsou NATO a EU. Je třeba ocenit vládu, že v tomto ohledu se chová příkladně a v souladu se zájmy občanů. Chce to ale jít ještě trochu dál, tak jasné podpory ve společnosti je třeba využít k systémovým změnám. Takovým, které přežijí v dějinách poměrně ojedinělý moment, kdy občané, odborníci i vláda žijí v naprostém souladu.

Měli bychom proto zahájit co nejdříve jednání o zavedení eura a prosazení trvalé vyšší finanční podpory české armády. Euro je na zdejší politické scéně postrach, tak dlouho se z něj dělal pekelný nástroj, až tomu velká část veřejnosti uvěřila a politici nechtějí riskovat. Je ale třeba jasně vidět, že euro je nejen měna, ale vstupenka do nejužšího jádra Evropské unie. Tedy Západu. Tam nás nyní Petr Fiala dostal svým postupem vůči Ukrajině, ale u moci nebude navždy. ODS by měla zkusit překročit svůj stín a posílit naši bezpečnost i v tomto směru.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor