Diktát EU

Budeme platit za plyn v eurech, nebo v rublech? Otevřeme si kvůli tomu v ruské bance dva účty, aby byl Vladimir Putin spokojen?

Vypnutí plynu pro Polsko a Bulharsko minulý týden zaměstnalo evropskou veřejnost hádankou, jak se k nové skutečnosti postavit. Evropská komise odpověděla vcelku jasně tím, že jde o vydírání, které se dalo čekat, a je na něj připravena kolektivní odpověď. Souběžně prosákly zprávy o tom, že nejméně deset evropských dodavatelských firem jde ruskému Gazpromu na ruku, ustupuje jeho požadavkům a avizovanou jednotu drolí.

Na závěry o drolení je ale hodně brzy. Evropa spíš dostala dobrou příležitost, jak donutit ruského prezidenta, aby odkryl svoje karty. Nejsou zas tak dobré. Peníze za plyn z Německa, Francie nebo Itálie potřebuje, řeči o zastavování dalších plynovodů jsou s největší pravděpodobností jen blafováním.

A pokud ne, budiž – odpojení ruského plynu by Evropu samozřejmě bolelo, ale na oplátku by zbavilo agresora peněz a měli bychom tím z krku krok, na němž lze výhledově leda vydělat.

Poslat eura a basta

Spor o plyn je prostý, jen teď zabředl do podružných technicistních detailů. Požadované placení v rublech odporuje smlouvám i sankcím schváleným na začátku války. Není tedy důvod cokoli měnit.

Když se v dubnu ukázalo, že rubly nikdo shánět nehodlá, přišlo Rusko s ústupovou variantou. Stačí si prý v ruské Gazprombance otevřít eurový a rublový účet a nechat převod na ní. Polské ani bulharské firmy to neudělaly – a plyn…