Historička umění Martina Hrabová se vydala po stopách českého architekta Františka Sammera. Zjistila, že tenhle nenápadný projektant z Plzně pracoval pro největšího moderního architekta Le Corbusiera, chodil do hor s designérkou Charlotte Perriand a dopisoval si s nejdůležitějšími postavami meziválečné architektury. Jeho dobrodružné osudy změnily život také jí. Pátrání ji dovedlo až do Indie a zažila i dotyk vlastní smrti.
Jak jste se s Františkem Sammerem seznámila?
U nás se už desítky let tradují jména českých spolupracovníků Le Corbusiera. Jenže když jsem šla do pramenů v archivu pařížské Le Corbusierovy nadace, ukázal se mi úplně jiný obraz. Ti lidé, o kterých se psalo, tam toho často udělali jen velmi málo, někteří si s Le Corbusierem dali možná jednou kafe, ale opřeli se o jeho slávu a naprosto vědomě vytvářeli svůj dějinný obraz.
František Sammer je zcela opačný případ. V české historii architektury není moc známý, nenapsal žádné paměti, netlačil to do žádných časopisů. Ale v archivech jsem zjistila, že v téhle slavné kanceláři jeho jméno figuruje v neskutečném kvantu práce. Le Corbusier se podepisoval na jeho kresby, dával je do svých knih, nechal ho, aby za něj odpovídal na otázky novinářů. Odjel na dovolenou a František Sammer dohlížel na jeho stavby. To byl pro mě úplný šok. Ve svojí disertaci jsem prozkoumala práci dalších patnácti Čechů, kteří byli u Le Corbusiera, a zjistila jsem, že František Sammer byl mezi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
