Každý musí přispět k bezpečí v zemi
Se švédskou bezpečnostní expertkou Elisabeth Braw o tom, kde hledat inspiraci k budování národní odolnosti
Státem, který tradičně klade důraz na osvětu, co se týče připravenosti na válku a krizové situace, je Švédsko. Je to kvůli tomu, že nikdy nebylo členem NATO a zároveň sousedí s Ruskem?
Ano, Švédsko bylo během studené války neutrální a je to navíc relativně malá země, v takové situaci musíte k vlastní obraně napnout všechny síly. Základní myšlenkou strategie bylo, že každý může přispět k bezpečí v zemi. Tím by se měla ostatně řídit každá země i nyní. Představa, že to za nás všechno zařídí armáda, je naivní. Obzvlášť dnes, když si vezmeme hrozby kybernetických útoků, dezinformací, útoky na soukromé firmy atd. Tady všude hraje individuální aktivita velikou roli, a právě na ni kladlo Švédsko během studené války velký důraz. Tehdy v zemi existovala řada dobrovolnických asociací: řidičů, trenérů psů, radiooperátorů apod., do jejichž činnosti jste se mohli zapojit a trénovat, jak byste pomáhali armádě v případě války. Je to chytré, protože to lidem dávalo důležitý pocit, že vědí, co v případě krize dělat, a že jsou užiteční. Švédská vláda také například posílala letáky „Pokud by přišla válka“, kde byly rady, co v takové situaci dělat. Vláda také vytvořila seznam soukromých podniků, které byly klíčové pro chod státu – mohlo jít o zbrojařské závody, ale třeba i mlékárny. Některým z nich pak zaplatila třeba výstavbu podzemních hal, aby mohly fungovat bezpečněji. Vznikl i seznam profesí nezbytných pro chod státu, jako například policistů,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu