Minulý týden proběhl v pražské Pragovce křest knížky Rezavá ústa. Umělci působící ve zdejší komunitě v ní shrnuli deset let existence komplexu, v němž se za tu dobu vystřídaly desítky lidí tvořících v ateliérech a tisíce lidí chodících na jejich výstavy či koncerty. Uměleckých komunit vyrostla v bývalých průmyslových objektech v celém Česku řada. Vysočanská Pragovka je jedním z nejstarších a hlavně nejvytrvalejších.
Ateliéry v ní měly na začátku kariéry současné mezinárodní hvězdy Anna Hulačová či Dominik Lang. Mezi osmasedmdesáti autory a autorkami zastoupenými v knize samozřejmě najdeme i jména, nad jejichž talentem se takzvaně zavřela voda. Všichni však tvoří součást historie Pragovky: majitelům zchátralých hal bylo dlouho jedno, jestli z člověka pronajímajícího si za shovívavý nájem ateliér někdy něco bude, k atmosféře kreativní komunity lákající sem čím dál víc zájemců přispíval už jen tím, že se k ní připojil.
Časy se ovšem v poslední době změnily. Nájmy stouply, hodně umělců muselo Pragovku opustit kvůli blížící se rekonstrukci budovy na obchody a gastro podniky. Developeři vlastnící Pragovku sledují, jak se v okolí zabydlují další a další lidé v novostavbách nahrazujících zbourané továrny – a chtějí jim ve státem chráněné kulturní památce nabídnout i jiný luxus než jen umění. Pár ateliérů by tu ale mělo i po rekonstrukci zůstat a snad se nezastaví ani provoz experimentálních výstav, které by na kulturní mapě Prahy chyběly.
Ale i kdyby, umělci s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
