Dramatická šance pro Evropu

Ruská invaze na Ukrajinu představuje v mezinárodním životě seizmický otřes, možná nejdůležitější od pádu berlínské zdi. Tato válka znamená konec jedné éry. Co jsme ale schopni říct o té, do níž právě vstupujeme?

Jejím nejpodstatnějším rysem bude zřejmě triumf politiky nad ekonomikou. Většina zemí se v posledních 30 letech řídila v podstatě jediným kritériem, ekonomickým růstem. Státy se otevřely obchodu, technologiím i domácím reformám, vše s cílem urychlit růst. Takové kroky jsou ovšem možné v situaci, kdy není nutné se příliš zabývat klíčovou otázkou národní bezpečnosti. Dnes ale země, které považovaly vlastní bezpečí za samozřejmé, od Kanady přes Německo až po Japonsko, musí své bezpečnostní doktríny i vojenskou moc promýšlet úplně znovu.

Armádní bezpečnost je nicméně pouze jedním projevem nastupující převahy politiky nad ekonomikou. Státy začínají šířeji usilovat také o větší bezpečí svých dodavatelských řetězců, což je trend, jenž započal již před nějakou dobou. Ať se jedná o brexit nebo politiku pod heslem „nakupujte americké zboží“, mnohé údajně nejvíce protržní země ve skutečnosti přijímají kroky, které jsou motivovány spíše nacionalistickým populismem než zásadami tržní ekonomiky. Minulý týden vyzval čínský prezident Si Ťin-pching vládu, aby se v zásobování potravinami přestala spoléhat na mezinárodní trhy. „V čínské misce by měly být především čínské potraviny,“ prohlásil.

Už nevolej

Je možné, že jsme svědky zvratu 30 let trvající globalizace.…