0:00
0:00
Kultura28. 11. 20212 minuty

Mít logiku a dávat smysl

Astronaut

„Na první pohled to možná dává logiku.“ „Zákaz vycestování nedává logiku.“ „Srdcař, férovej chlap. Nedává to logiku, kritizuje odvolání šéfa Olympu bývalý biatlonista Šlesingr.“ Tyto a podobné věty na nás vyskakují z článků na českých zpravodajských webech, někdy se dokonce objeví i v titulku. V čem je problém?

Spojení „dávat logiku“ do spisovné češtiny nepatří, a nic na tom zatím nemění ani fakt, že ho poměrně často vypustí z úst nejen redaktoři a moderátoři, ale také politici nebo ekonomové. Je výsledkem takzvané kontaminace – smíšení či zkřížení vazeb –, která je považována za skladební chybu. V tomto případě došlo ke smíšení významově podobných spojení „mít logiku“ a „dávat smysl“.

↓ INZERCE

Zatímco podstatné jméno „logika“ se pojí pouze se slovesem „mít“, slovo „smysl“ tvoří vazbu se slovesy „mít“ i „dávat“, například: „Češi jsou štědří, pokud jim pomoc dává smysl.“ „Pokoušet se o to nemá smysl.“ „Alternativní historie je jen fantazie, ale má i svou logiku, říká spisovatel Binet.“

Nesprávné slovesné vazby se nám derou na jazyk mnohdy z neznalosti či nedbalosti nebo prostě podlehneme vlivu okolního prostředí. Pokud každou chvíli někde slyšíme či čteme, že něco „dává logiku“, snadno se stane, že tuto vazbu použijeme také, aniž bychom se zajímali o to, zda je spisovná, nebo ne.

I když už se nám ale podaří spojit podstatné jméno se správným slovesem, ještě nemáme vyhráno: může nastat problém s volbou vhodného pádu. Jako příklad lze uvést třeba spojení „vyvarovat se omylů“…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc