Trumpismus s lidskou tváří

Relativně příjemné soužití prezidenta Joea Bidena s Amerikou trvalo od jeho inaugurace letos v lednu do srpna, kdy začalo neslavné stahování z Afghánistánu. Téměř přesně ve stejnou dobu se začaly v americkém státě Virginie posouvat průzkumy veřejného mínění v neprospěch tamního demokratického kandidáta na post guvernéra. Trend se stal realitou minulý týden, kdy se v sérii voleb a referend ukázalo, že Amerika už zase běží směrem od demokratů. Před rokem vyhrál dnešní prezident Virginii s desetiprocentním náskokem. O dvanáct měsíců později tady republikánský kandidát Glenn Youngkin ukořistil zpátky středostavovská předměstí a rozvrátil tak zjevně chatrnou koalici demokratického voličstva. Trump jako společný nepřítel protentokrát zmizel. Umírnění voliči vzápětí téměř jako na povel emigrovali do republikánského tábora.

Kdo to vlastně mluví

Důvodů zklamání z Bidena je vedle Afghánistánu hned několik. Ekonomika citelně zpomaluje, ceny přitom letí vzhůru podobně jako u nás. Pandemii se nedaří dostat pod kontrolu a vše provázejí hádky okolo povinných opatření či vakcinace. Na jižní hranici se pohybuje rekordní počet migrantů. A demokraté se s nejtěsnější většinou v Kongresu mezi sebou nedokážou dohodnout na schválení klíčových zákonů. Z jednoho kola voleb by za normálních okolností nemělo smysl mnoho vyvozovat, za rok může být spousta dílčích věcí jinak. Nebo také ne, protože za jednotlivostmi je skrytý hlubší problém. Voličská koalice, jež umožnila Trumpovu porážku, je…