Zahraničí

Johnsonovy vysoké ambice

Britský premiér Boris Johnson zakončil každoroční sjezd Konzervativní strany burcujícím projevem, v němž slíbil vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými částmi Spojeného království a slíbil hlubší ekonomickou proměnu země, která si však vyžádá čas. Johnson tvrdí, že britské hospodářství se musí naučit žít bez špatně placených zaměstnání, jež zhusta zastávají cizinci. Vize je reakcí na nedostatek zaměstnanců, který po odchodu země z EU a výrazném uzavření tamního pracovního trhu paralyzuje mimo jiné dodávky zboží a pohonných hmot. Zároveň slib snížení rozdílů v životním standardu center a periferií odpovídá programu, s nímž premiér pohodlně zvítězil v posledních parlamentních volbách, v nichž labouristé zaznamenali nejvýraznější porážku za posledních 100 let.

Co že to děláme?

Polský ústavní soud rozhodl, že polská ústava je nadřazená unijnímu právu. To je v rozporu se smlouvami o Evropské unii a v praxi by to mělo znamenat, že v Polsku ne vždycky platí společné právo. Bezprostřední důsledky jsou jasné – polská vláda má argument, že nemusí poslouchat unijní soud v Lucemburku, a tedy nemusí přestat těžit v Turówě nebo nemusí přestat se svými změnami justice, které dostávají soudce pod vliv politiků. V dalším výhledu to může znamenat, že do Polska přestanou proudit jakékoli unijní peníze. Polská právnická veřejnost mluví o „právním polexitu“, k odchodu Polska z Unie ale vede ještě…