Kultura/mix

DĚLNÍCI KULTURY

„Už jedéééééé!“ Tak minulý pátek vítaly v Praze desítky lidí Slovenskou strelu, která se zastavila na hlavním nádraží na cestě do Lužné u Rakovníka, kde o víkendu proběhlo setkání motorových vlaků. Rudě natřený vláček (opravdu, při pohledu na něj vás na první dobrou nejvíc trkne, jak je oproti dnešním kolosům titěrný) Tatra řady M 290.0 byl v roce 1936 vyroben pro Československé státní dráhy ve dvou kusech. Jeden se zachoval a po nákladné dvouleté renovaci nyní opět září původní krásou, přičemž je schopný se z domovské Kopřivnice dostat, kamkoli je mu libo.

Elegantní aerodynamické tvary technického skvostu jsou dílem konstruktéra Hanse Ledwinky. Autora pionýrských proudnicových aut pohybujících se na našich silnicích, v čele s legendární Tatrou 77, která si svou prvorepublikovou premiéru odbyla v roce 1934. Tohle auto dosahovalo rychlosti 145 km/h, vlak byl ještě o tři kilometry rychlejší. Trasu Praha–Brno–Bratislava zvládal za něco málo přes čtyři hodiny.

Ne že bych měl něco proti současnému designu, jehož nejlepší kousky byly do neděle k vidění na přehlídce Designblok 2021. Ale abych se přiznal, vedle „kupátka“ Jawa 750 z roku 1935, jehož restaurovanou verzi vystavuje šestnáctým rokem Národní technické muzeum, jsem v hlavním městě asi nikdy neviděl tak dokonalý výrobek, jakým je právě Slovenská strela. Taky to něco stálo: Tatra dala na renovaci 40 milionů, bezmála 80 milionů pak kdo jiný než Evropská unie, což vystačilo i na stavbu…