1400 korun pro každého?

Pandemie ještě rozhodně nekončí. Přinejmenším ekonomicky. Ve státním rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden navrhla vláda, po covidu zůstává silná stopa v podobě dalšího zvýšení výdajů na dluh. Rozpočet kvůli tomu může narazit po volbách v nové sněmovně – všechny relevantní strany kromě ANO k němu mají výhrady. Času na úpravy je ale málo a není pravděpodobné, že se nějaké radikálnější stihnou, zvlášť pokud volby nepovedou k rychlé a výrazné mocenské změně.

Končící Babišova vláda plánuje, že stát příští rok utratí skoro dva biliony korun. Jako vždy jde o rekord – výdaje státu rok od roku rostou kvůli tomu, jak stoupá ekonomika a ceny, v Česku navíc výdaje skokově narostly právě během pandemie. Opakuje se i další pravidlo, a sice že vláda navrhuje utratit víc, než vybere – příští rok plánuje schodek 377 miliard korun, což je taktéž téměř rekord, který nejspíš přebije jen letošní rok.

Čitelnou perspektivu nabízí porovnání s posledním normálním rokem před pandemií (viz graf). Srovná-li se skutečnost roku 2019 a plán na rok 2022, suma vybraných daní se skoro nemění. Výdaje státu ale rostou o čtvrtinu. Ruku v ruce s tím stoupá státní dluh. Na konci příštího roku má činit skoro 2,9 bilionu korun oproti 1,6 bilionu v roce 2019.

Výběr daní a pojistného stagnuje ze dvou důvodů. Zaprvé, výkon ekonomiky se v covidu zhoupl dolů a teprve nyní se vrací na výchozí úroveň, což se podepsalo i v tom, kolik lidé a firmy odvádějí státu. Zadruhé, celá řada daní šla v pandemii dolů – nejen daň z příjmu v rámci rušení superhrubé mzdy, ale třeba i spotřební daň na naftu nebo některé podnikové daně. Nově se příští rok zvětší daňové úlevy pro rodiny s více dětmi.

Růst výdajů se však nezastavil a naopak zrychlil, a to opět ze dvou důvodů. Zčásti šlo o nouzová pandemická opatření, jako byly kompenzace zavřených provozů nebo posílení výdajů ve zdravotnictví. Větší díl ale představovaly vládní počiny, které – jak potvrdila i často citovaná jarní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu – s pandemií přímo nesouvisely, ať už se jednalo o navyšování důchodů, platů státních zaměstnanců nebo nemocenské.

Tento trend má trvat i příští rok. Ke standardnímu navýšení důchodů vláda přidala mimořádný příspěvek 300 korun. Přibývá státních zaměstnanců – jejich počet se má přiblížit půl milionu, což je nárůst o 20 tisíc během tří let. Minulý týden jim vláda slíbila plošné přidání 1400 korun měsíčně, učitelé mají dostat procentní zvýšení o inflaci. Celkem na platy půjde 252 miliard oproti 210 miliardám před třemi lety.

Pro další vývoj se nabízejí tři scénáře. Pokud dá Andrej Babiš po volbách dohromady většinu s ČSSD, KSČM nebo SPD, mohl by rozpočet protlačit s těmito stranami za cenu dílčích ústupků, tak jak se mu to dařilo v minulosti. Druhou možností je výpomoc od někoho z koalice Spolu nebo od Pirátů a Starostů, tyto bloky ale mají k rozpočtu ještě větší výhrady a mluví i o možnosti rozpočtového provizoria. To by znamenalo protáhnout opravu rozpočtu až do příštího roku a mezitím hospodařit podle letošního rozpisu. Třetí variantou je, že Piráti, STAN a Spolu získají v nové sněmovně většinu a pustí se do úprav podle vlastních slibů. Sem patří omezování dotací, propouštění státních úředníků a zmražení výdajů ministerstev. Otázkou ale je, jestli by větší změny v tomto případě nepočkaly až na rok 2023.