Míň peněz pro všechny

Volební letáky tu nejsou od toho, aby objasňovaly celou pravdu. To Andrej Babiš samozřejmě dobře ví, a tak čtenáře svých čtyřstránkových novin, rozesílaných do poštovních schránek, nezatěžuje podrobnostmi.

Z titulní stránky se mimo jiné dozvídáme, že Babiš čtyři roky „makal“ a zařídil „víc peněz pro všechny“ skrze vyšší důchody, vyšší platy a nižší daně. Zní to dobře, jenže takové dary nebývají zadarmo a nyní přichází doba, kdy začíná být vidět i odvrácená strana mince.

Kdo čerpá informace i odjinud než přímo od premiéra, ví, že na inzerovaných „víc peněz“ jsme si museli jako stát půjčit a platíme z nich úroky, které začínají růst. Teď se nám zadlužování vrací podruhé v podobě vyšší inflace. Její vzestup má několik důvodů a patří mezi ně i vládní politika, jakkoli to Babišův tým popírá.

Kdo za to může?

Do konce roku inflace nejspíš překročí pět procent. Přežili jsme i horší věci, ceny ale rostou nejvíc za 13 let a porostou dál, což je pro postpandemický návrat do normálu nemalá vada na kráse. Rázem je vše relativní. „Víc peněz pro všechny“ se při konfrontaci s novými cenovkami zboží a služeb proměňuje v pravý opak. Z „víc“ je najednou „míň“, a to inflace ještě neřekla poslední slovo.

Vláda samozřejmě nemůže za všechno. Světový obchod se musí dát po pandemii znovu dohromady – zaběhlé vazby se zpřetrhaly, leckteré zboží je nedostatkové a ceny rostou. Nově stoupají ceny energií, což na koncové spotřebitele teprve dolehne. Inflace do Vánoc poskočí i z ryze…